Drama nadaného dítěte

Zažili jste někdy tu zvláštní „chemii“, která se objeví, když se na rodinné oslavě znovu potkáte s rodiči nebo sourozenci? Jako by se staré konflikty a pocity z dětství znovu vynořily a vytvářely napětí. Možná si myslíte, že dětství je dávno za vámi. Není to tak.

Ať už je váš vztah k rodičům a sourozencům jakýkoli, mnoho dospělých si s sebou nese nevyřešené – a bolestné – dětské vzpomínky. Pokud se s nimi nevyrovnáme, mohou mít mnohem horší následky než jen rozvášněné hádky u vánočního stolu. Dětská traumata mohou vést nejen k emočním problémům a závislostem, ale také bránit člověku stát se tím, kým ve skutečnosti je.

Přesto mnozí z nás podceňují vliv dětství na svůj dospělý život. Jak se s tím tedy vyrovnat?

V těchto úryvcích se dozvíte:

• proč lidé popírají význam svého dětství,
• jaké mohou být následky opuštění v dětství,
• a proč je rodičovský tlak tak nebezpečný.

Cítili jste někdy, že vám něco chybí, i když se vám objektivně daří? Všichni to čas od času zažíváme. Proč se to děje?

Jako dospělí často ztrácíme kontakt se svými vlastními emocemi. I proto tolik lidí v terapii říká, že „nic necítí“ – ať už jde o stud, závist, štěstí, smutek nebo radost. Život bez emocí je prázdný; právě emoce mu dávají smysl. Tito lidé však často nedokážou prožít nic skutečného. Ztratili schopnost být ve spojení sami se sebou – a tento problém má často kořeny v jejich dětství.

Mnoho lidí si své dětství idealizuje. S nostalgií vzpomínají na „jednodušší časy“, kdy se o ně rodiče starali a oni si mohli jen hrát. Jenže dětství není jen zábava a hry – je to také období, kdy se většina z nás učí potlačovat své emoce.

Jak děti rostou, zjišťují, že musí své pocity tlumit, aby je rodiče milovali a přijímali. Vezměme si například dítě s přehnaně kontrolujícím otcem. Od útlého věku se učí poslouchat jeho příkazy místo toho, aby následovalo vlastní přání. A pokud bylo bito, naučilo se potlačovat slzy a bolest, aby otce ještě víc nepopudilo.

Dítě s dominantní matkou může mít potíže se svým sexuálním vývojem. Alice Miller, autorka knihy, popisuje případ nezdravě připoutané matky, která svému synovi ještě těsně před pubertou masírovala genitálie. Mělo to děsivý dopad na jeho sexualitu.

Děti takových rodičů často s přibývajícím věkem ztrácejí kontakt se svými pocity. Potlačování emocí a vzpomínek však může mít vážné a dlouhodobé následky.

Sexuální fetišismus, promiskuita nebo užívání drog bývají často prezentovány jako „životní styl“, psychická realita v pozadí však bývá mnohem temnější. Lidé, kteří se v těchto vzorcích chování pohybují, nejsou ve skutečnosti svobodní – často jsou uvězněni v psychickém vězení svého dětství.

Potlačené emoce se v dospělosti mohou projevit mnoha způsoby. Na rozdíl od dětí se dospělí snaží své pocity kontrolovat, aby mohli vést společensky přijatelný život. Pokud se však aktivně vyhýbají konfrontaci s temnými vzpomínkami z dětství, jejich emoce si najdou jinou cestu.

Když dospělí cítí nástup nežádoucích pocitů z minulosti, často hledají únik, který jim poskytne zdánlivě racionální vysvětlení. Někteří si například osvojí komplikované sexuální fetiše nebo vyhledávají stále nové a nové příležitostné sexuální partnery místo toho, aby hledali smysluplné citové vztahy. Jiní se snaží svou bolest utopit v alkoholu či drogách.

Dobrou zprávou je, že škodlivé chování lze změnit tím, že se člověk postaví svým dětským vzpomínkám čelem. Může to trvat, ale když pacienti konečně připustí a prožijí své vlastní emoce – často s pomocí terapie – dochází u nich k zásadní proměně.

Když se tito lidé dokážou vcítit do vlastního vnitřního dítěte, dokážou se poprvé skutečně spojit i se svým dospělým já. Miller popisuje například Petra, který byl roky notorickým sukničkářem. Ve své touze po stále nových sexuálních partnerkách ublížil mnoha lidem. Teprve když si přiznal, jak osamělé měl dětství – jeho matka s ním trávila jen minimum času – dokázal poprvé navázat láskyplný a trvalý vztah s jednou ženou.

Lidé jako Petr, kteří se odváží podívat do temnoty své minulosti, se konečně mohou stát tím, kým doopravdy chtějí být.