Digitální zlato

Po tisíce let lidé používali fyzické peníze jako prostředek směny. Dodnes přijímáme tyto malé předměty s určitou hodnotou jako platidlo za prakticky cokoli, co si přejeme. Zastavili jste se ale někdy a nezamysleli se nad tím, zda není tento systém v dnešní vysoce technologické a digitální době už vážně zastaralý?

Mnozí lidé si to rozhodně myslí – a právě proto vznikla kryptoměna bitcoin. Pokud jste o bitcoinu a kryptoměnách dosud neslyšeli, máte teď příležitost se s nimi seznámit.

V těchto úryvcích z knihy Digitální zlato vás provedeme světem bitcoinu. Dozvíte se základní myšlenky o tom, co to vlastně je a proč se stal tak známým. V tomto shrnutí mimo jiné zjistíte,

• jak se bitcoin propojil s hnutím Occupy Wall Street,
• jak (a proč) je bitcoin spravován komunitně,
• a proč je tak neuvěřitelně obtížné ho hacknout.

9. ledna 2009 představil tajemný internetový uživatel skrývající se za pseudonymem Satoshi Nakamoto myšlenku, která měla navždy změnit finanční svět: bitcoin.

Bitcoin je digitální měna, která se radikálně liší od jakéhokoli tradičního peněžního systému. Především se do něj může zapojit kdokoli, kdo si jednoduše stáhne jeho otevřený zdrojový kód. Každý může kód prozkoumat, podívat se, co se děje „pod kapotou“, a dokonce přispět k jeho vylepšení.

To je zásadní rozdíl oproti klasickým softwarovým programům, jako je Photoshop nebo Microsoft Office, kde uzavřená skupina vývojářů vytváří program, jehož kód mohou vidět a měnit pouze oni.

Dalším způsobem, jak se bitcoin liší od běžné měny, je naprostá absence centrální autority. Na rozdíl od banky, kde jsou majetek a převody každého klienta uchovávány neveřejně, používá bitcoin komunitní databázi zvanou blockchain, do níž může nahlížet každý.

Blockchain je jako obrovská veřejná účetní kniha, která uchovává záznam o všech existujících bitcoinech a každé transakci, která kdy proběhla. Místo aby byl uložen na jednom místě, je tento přesný záznam díky promyšlenému mechanismu distribuován na každý počítač v bitcoinové síti.

V důsledku toho není bitcoin tak soukromý jako mezinárodní bankovní systém, kde mají k informacím o vašich financích přístup jen vy a vaše banka. Na druhou stranu neexistuje žádný limit na počet bitcoinových účtů, tzv. peněženek, které si uživatel může založit. A na rozdíl od banky k vytvoření nové peněženky potřebujete jen e‑mailovou adresu. Účet si tak může otevřít prakticky kdokoli a bitcoin má potenciál být používán zcela anonymně.

Bitcoin také posouvá tradiční měny tím, že do svého jádra integruje silné šifrovací techniky. Zatímco mnoho výběrů hotovosti se stále spoléhá na primitivní PIN kódy, bitcoin používá robustní kryptografii s veřejným klíčem, kterou nedokážou prolomit ani ty nejvýkonnější superpočítače.

Kryptografie s veřejným klíčem má dvě složky: soukromý a veřejný klíč. Když dojde k bitcoinové transakci, veřejný klíč je zaznamenán v blockchainu, aby ho mohl vidět každý. Soukromé klíče však mají pouze uživatelé, kteří transakci provedli – a jen s jejich pomocí lze transakci „odemknout“ a získat přístup k prostředkům.

Díky takovému využití kryptografie se bitcoin obejde bez centralizovaných bezpečnostních systémů, jako jsou banky.

Po finanční krizi v roce 2008 začali lidé po celém světě přemýšlet o alternativních způsobech nakládání s penězi. Jednou z hlavních myšlenek, která se stala pro bitcoin klíčovou, bylo společné, komunitní řízení.

Ve skutečnosti jsou dvě základní struktury bitcoinu – správa blockchainu a aktualizace systému – řízeny kolektivně. Blockchain je neustále doplňován novými transakcemi ve formě bloků. Bloky vznikají přibližně každých deset minut tak, aby všichni účastníci sítě měli nakonec stejný blockchain, bez ohledu na to, kde na světě se nacházejí.

To je zásadní, protože blockchain zaznamenává, jaké transakce proběhly a kdo vlastní které bitcoiny. Vytvořením společného záznamu se bitcoin chrání před hackery, kteří by se mohli pokusit vkládat falešné informace a vytvářet peníze z ničeho.

Stejný mechanismus společného řízení se používá i k aktualizaci celého systému. Aby se bitcoinový protokol změnil, musí většina jeho uživatelů schválit navrhovanou úpravu – a to bez ohledu na to, jak malá je. Znamená to, že žádný jednotlivec nemůže protokol upravit ve svůj prospěch a změny se prosazují až po dlouhých diskusích na bitcoinových fórech.

To ovšem neznamená, že je bitcoin neporazitelný. Pokud by hacker dokázal ovládnout 51 procent celé sítě – což je vysoce nepravděpodobné, zejména s rostoucím počtem uživatelů – mohl by protokol měnit podle svých představ a převzít kontrolu nad blockchainem. Ani tehdy by však nebyl schopen utratit cizí bitcoiny. Šifrování je natolik silné, že by mohl pouze zvrátit své vlastní transakce a blokovat ostatním lidem možnost provádět ty jejich.