Čtyři tendence

Jak reagujete na očekávání? Na první pohled se může zdát, že je to jednoduchá otázka, ale pokud se ji odvážíme prozkoumat do hloubky, může nám přinést obrovské poznání. Nejen v oblasti sebepoznání, ale i v tom, jak lépe rozumět ostatním lidem.

V tomto shrnutí uvidíte, že způsob, jakým lidé reagují na očekávání – jak na vlastní, tak na ta, která na ně kladou druzí – spadá do čtyř tendencí: dodržovatelé, tazatelé, povinní a rebelové. Dozvíte se, co přesně znamená patřit do každé z těchto kategorií a jak nám lepší pochopení vlastní tendence může pomoci zvýšit produktivitu a zlepšit naše vztahy s ostatními.

Smyslem těchto úryvků není lidi škatulkovat do omezujících kategorií, ale nabídnout vhled, který nám umožní lépe využít vlastní potenciál. Zjistíte také, která tendence má největší sklon „donášet“, proč byste neměli nechat tazatele vybrat vaši pračku a jaký může být jediný způsob, jak přimět povinného, aby začal cvičit.

Jednoho dne si autorka Gretchen Rubin povídala s přítelkyní u oběda a řeč přišla na cvičení. Přítelkyně si všimla, že když byla na školním atletickém týmu, neměla problém najít si čas na běh, ale teď? Ani náhodou. „Nemám čas“ je běžná výmluva, proč něco neděláme, ale pokud chceme opravdu pochopit, proč je pro nás některé úkoly tak těžké splnit, musíme se seznámit se čtyřmi tendencemi.

Čtyři tendence popisují, jak reagujeme na dva typy očekávání, kterým denně čelíme: na vnější očekávání, která na nás klade práce a společnost, a na vnitřní očekávání, která si stanovujeme sami. První z tendencí jsou dodržovatelé – lidé, kteří dobře plní jak vnitřní, tak vnější očekávání. Druhou skupinou jsou tazatelé, kteří plní vlastní očekávání, ale vnější očekávání zpochybňují a často s nimi bojují. Třetí skupinou jsou povinní, kteří bez větších potíží naplňují vnější očekávání, ale těžko se přimějí k tomu, co chtějí sami pro sebe. A čtvrtou skupinou jsou rebelové, kteří se vzpírají jak vnitřním, tak vnějším očekáváním.

Přítelkyně Gretchen Rubin, která výborně běhala, když měla trenéra a tým, ale sama si dnes čas na běh nenajde, je typickým příkladem povinné – někoho, kdo potřebuje vnější závazek a odpovědnost.

Jak uvidíme v následujících kapitolách, žádná z těchto kategorií není sama o sobě „špatná“ a jejich účelem není vás uvěznit nebo odsoudit k celoživotním problémům. Jsou nástrojem, jak lépe porozumět vlastní povaze i povaze lidí, se kterými žijeme a pracujeme, a stát se tak sebevědomějšími a produktivnějšími.

Nejprve je dobré vědět, že sama autorka Gretchen Rubin se řadí mezi dodržovatele, takže na tuto skupinu může mít mírně zaujatý pohled.

Na první pohled se dodržovatelé mohou jevit jako ideální typ, protože jsou obecně velmi spolehliví a produktivní. Dobře reagují jak na očekávání druhých, tak na ta, která si stanovují sami, a díky tomu zvládají efektivně plnit pracovní povinnosti a zároveň si najít čas na sebe.

Jinými slovy, dodržovatel je člověk, který nemá problém chodit do práce včas a zároveň pravidelně spát osm hodin denně. Aby měli jistotu, že zvládnou jak svěřené úkoly, tak osobní záležitosti, mají dodržovatelé rádi rozvrhy, seznamy úkolů a jasné vymezení toho, co se od nich očekává.

Dodržovatelé nacházejí velké uspokojení v naplňování očekávání a dodržování pravidel. Disciplinovaný život pro ně bývá spíše osvobozující než omezující. Vhodným mottem pro dodržovatele by mohlo být: „Disciplína přináší svobodu.“

Ani tato tendence však není bez úskalí, jak potvrdí každý, kdo s dodržovatelem žije. Dodržovatelé mohou být například tak ochotní řídit se pravidly, že zapomínají klást otázky a slepě následují pokyny, které jsou škodlivé nebo prostě nesprávné. Mají také největší sklon „donášet“ a patří k těm, kdo nejhůře snášejí změny.

Dodržovatelé mohou navíc zažívat jev, kterému autorka říká „zpevnění“. Zatímco většina lidí nový návyk po čase opouští – například několik dní drží zdravější jídelníček a pak se vrátí k obvyklým pohodlným jídlům – u dodržovatelů může být vývoj opačný. Nový zvyk zavedou poměrně nenuceně, ale postupně jej stále více utužují, až se stane velmi silným a začne jejich život výrazně řídit.