Čtvrtá průmyslová revoluce

Když lidé slyší výraz „průmyslová revoluce“, většina z nich si vybaví nástup parních strojů a železnic v 19. století. Nešlo však o jedinou průmyslovou revoluci. Ve skutečnosti už máme za sebou tři – a nyní prožíváme čtvrtou.

Stejně jako ty předchozí i tato nová průmyslová revoluce mění svět, ale činí tak mnohem zásadnějším způsobem než kterákoliv z těch předchozích: probíhá rychleji, v mnohem větším měřítku a má hlubší dopad na náš život i průmysl.

Jsme svědky nástupu neuvěřitelných technologií, jako jsou autonomní vozidla, 3D tisk nebo roboti schopní vykonávat mimořádně přesné úkony. Zároveň se propojují obory, které spolu dříve téměř nepřicházely do styku, a společně přinášejí ohromující výsledky.

Čtvrtá průmyslová revoluce označuje začátek nové éry, které je nutné porozumět. V tomto shrnutí se dozvíte například o novém nanomateriálu, který je pevnější než ocel a tenčí než lidský vlas; proč automatizace ve skutečnosti povede ke vzniku nových pracovních míst a podpoří ekonomiku; a také co lze očekávat od budoucnosti.

Před zhruba 10 000 lety došlo v dějinách lidstva k zásadnímu obratu: lidé začali hospodařit. Tento přechod od lovu a sběru byl mimořádně hluboký. Ve skutečnosti znamenal revoluci v lidských dějinách – agrární revoluci. Byla první v řadě převratných změn, z nichž každá zásadně proměnila život na Zemi.

V průběhu dějin lidstva proběhly tři průmyslové revoluce. První nastala ve chvíli, kdy jsme začali využívat mechanickou sílu namísto čistě lidské práce. Odehrávala se zhruba mezi lety 1760 a 1840 a zvláštní impulz jí dal rozvoj parního stroje a výstavba železnic.

Druhá průmyslová revoluce přišla s nástupem hromadné výroby na konci devatenáctého století a pokračovala do první poloviny století dvacátého. Jejím symbolem se stala montážní linka a rozšíření elektrické energie.

Třetí průmyslová revoluce bývá často označována jako počítačová či digitální. Přinesla nástup počítačů, polovodičů a internetu, který se začal rozvíjet ve druhé polovině dvacátého století.

Ani ta však nebyla poslední. Na počátku jednadvacátého století jsme vstoupili do čtvrté průmyslové revoluce. Ta přinesla mnohem mobilnější internet, stejně jako lepší, levnější a menší senzory, které umožňují vznik zcela nových technologií. Zároveň jsme byli svědky prudkého rozvoje strojového učení a umělé inteligence.

Tato nová průmyslová revoluce však není jen o chytrých strojích. Zahrnuje celou řadu oblastí – od materiálových věd a nanotechnologií přes energetiku až po biologii. To, co ji skutečně odlišuje od předchozích revolucí, je schopnost tyto obory propojovat a integrovat napříč digitálními, fyzickými a biologickými systémy.

Samozřejmě existuje i řada dalších charakteristik, které čtvrtou průmyslovou revoluci vymezují. V následující části se na tento posun podíváme podrobněji a ukážeme si, v čem se skutečně liší od revolucí, které jí předcházely.

Čtvrtá průmyslová revoluce je v plném proudu. Probíhá rychleji, ve větším měřítku a má větší dopad na svět než předchozí revoluce.

Za prvé, její tempo je doslova bleskové. Vzhledem k tomu, že dnešní svět je propojenější a technologicky vyspělejší než kdy dříve, dává to smysl. Tyto faktory umožňují, aby se tato revoluce vyvíjela exponenciálně, nikoli lineárně.

Uveďme si příklad chytrého telefonu. iPhone byl představen v roce 2007 a už v roce 2015, tedy pouhých osm let poté, bylo na světě přibližně dvě miliardy chytrých telefonů. Navíc se tato technologie během několika málo let dramaticky vyvinula a zdokonalila.

Současná revoluce je tedy charakterizována nejen rychlostí, ale také bezprecedentními úsporami z rozsahu. Firmám umožňuje vytvářet stejnou či vyšší hodnotu s relativně nižšími náklady na pracovní sílu. Tento posun pohání digitalizace a automatizace výroby.

Jako ilustraci si vezměme tři nejúspěšnější firmy v Detroitu v roce 1990 – v době, kdy bylo město stále průmyslovým centrem. Dohromady měly tržní kapitalizaci 36 miliard dolarů, příjmy 250 miliard dolarů a zaměstnávaly 1,2 milionu lidí. Naproti tomu tři největší společnosti ze Silicon Valley v roce 2014 dosahovaly příjmů 247 miliard dolarů a jejich tržní kapitalizace přesahovala jeden bilion dolarů, ale zaměstnávaly pouze 137 000 lidí. To je jen něco málo přes desetinu pracovní síly, kterou měly firmy v Detroitu v roce 1990.

Tato revoluce má nakonec neúměrně velký dopad na náš svět také tím, že propojuje řadu oborů a disciplín. Například 3D tisk, výpočetní návrh, materiálové inženýrství a syntetická biologie se dnes spojují způsoby, které by v budoucnu mohly umožnit vytváření zcela nových orgánů pro pacienty, kteří je potřebují.