Co dělat, když stroje dělají všechno

Už jsme si zvykli na chytré telefony a hodinky, které sledují, kolik toho denně nachodíme, jak dlouho spíme a dokonce nám připomínají, kdy je čas na cvičení. Stroje nám už dnes pomáhají řídit naše životy, ale digitální produkty budoucnosti půjdou ještě dál: vezmou všechna naše data a začnou za nás vykonávat úkoly lépe, efektivněji a přesněji, než bychom kdy dokázali my sami.

Představa takové automatizované budoucnosti může vyvolávat úzkost. Historie nám však ukazuje, že i když se všechno sečte a podtrhne, práce pro lidi nezmizí – jen se zbavíme větší části nudní rutiny. To, čím byste se měli zabývat už teď, je, jak se na nevyhnutelné změny připravit a nenechat se zavalit pokrokem, který už klepe na dveře.

V tomto shrnutí se dozvíte, proč jsou data novým uhlím; co znamená „instrumentace“ a proč byste se jí měli začít zabývat právě teď; a také proč je chytrý telefon jen špičkou ledovce.

Máte někdy pocit, že se o svou práci bojíte víc než kdy dřív? V dnešní době se může zdát, že každý den vzniká nový trend, který ohrožuje naše pracovní místa a přibližuje nás době, kdy se budeme klanět svým robotickým vládcům. Možná máte dojem, že tyto obavy jsou nové. Ve skutečnosti jsme ale na podobné křižovatce stáli už mnohokrát.

Stačí se podívat do historických knih nebo do starých hospodářských rubrik novin a uvidíte, že pracovníci se cítí ohroženi „novými stroji“ už celá staletí. Jediné, co se mění, je typ stroje, který tyto obavy vyvolává.

Během první průmyslové revoluce v devatenáctém století například dělníci v Anglii, kteří si říkali luddisté, rozbíjeli mechanické tkalcovské stavy zaváděné v textilním průmyslu. Věřili, že tyto stroje ohrožují jejich práci – a skutečně, stroje je z velké části nahradily. Na počátku devatenáctého století navíc pracovalo v USA asi 80 procent lidí v zemědělství. Toto číslo však kleslo na méně než 2 procenta, protože hlavní úkoly spojené s farmařením, péčí o hospodářská zvířata a obděláváním půdy převzaly stroje.

Není tedy divu, že když v roce 2013 studie Oxfordské univerzity předpověděla, že v následujícím desetiletí je polovina všech pracovních míst v USA ohrožena automatizací, lidé znejistěli.

A co optimisté, kteří tvrdí, že počítače zvyšují naši produktivitu? Statistiky bohužel vyprávějí jiný příběh. Navzdory miliardám investovaným do spotřební technologie – chytrých telefonů a aplikací – i do podnikových technologií, jako jsou počítače, servery a databáze, se produktivita výrazně nezvýšila. Když navíc porovnáme růst reálných ročních mezd ve Spojených státech v letech 1991–2012, zjistíme, že byl zhruba poloviční oproti období 1970–1990.

Co z toho vyplývá? Podívejme se na to podrobněji.

V posledních několika desetiletích probíhá automatizace průmyslových pracovišť nepřetržitě. Obrovské továrny, které byly kdysi plné lidí, dnes fungují díky řadě strojů. I když je na výrobních linkách o 90 procent méně pracovníků, neznamená to, že by se každý měl bát o práci.

Technologie totiž pravidelně vytváří nová pracovní místa – v takovém rozsahu, v jakém je i ruší. Na základě desítek studií, které autoři analyzovali, lze očekávat, že v následujících deseti letech bude v USA automatizováno přibližně 12 procent pracovních míst, což povede k zániku asi 19 milionů pozic. Ty samé studie však zároveň předpovídají, že nové technologie by měly vytvořit zhruba 21 milionů nových pracovních míst, takže míra nezaměstnanosti by měla být v roce 2025 přibližně stejná jako dnes.

Pokud vám tato čísla připadají příliš optimistická, stojí za připomenutí, že nová pracovní místa vznikala i v těch nejtěžších ekonomických podmínkách. V letech po hospodářské krizi v roce 2009 dokázal soukromý sektor v USA vytvořit 15 milionů pracovních míst.

Důležité je také pochopit, že automatizační technologie obvykle přebírají konkrétní úkoly spojené s danou pozicí, nikoli celé pracovní místo jako takové. A to nakonec nemusí být vůbec špatně.

Studie společnosti Forrester Research ukázaly, že roboti odstraní z mnoha profesí činnosti, které jsou obecně považovány za nudné a opakující se – například opravování domácích úkolů, kterým se dnes musejí věnovat učitelé. Když se tyto bezduché úkoly zautomatizují, pracovníci se uvolní pro smysluplnější činnosti a mohou se více soustředit na to, co jejich práci skutečně přidává hodnotu. Celková kvalita jejich práce se tak zlepší.

Automatizace tedy učitelům práci nebere – naopak jim umožňuje být efektivnější a věnovat se tomu, v čem jsou nenahraditelní.