Chytří lidé by měli budovat firmy

Co pohání americkou ekonomiku? Jsou to firmy z žebříčku Fortune 500? Banky? Megakorporace? Podle knihy Smart People Should Build Things spočívá odpověď v inovativním podnikatelském duchu a ve start-upech. Není proto divu, že skutečnost, že mladí absolventi elitních amerických univerzit dávají přednost kariéře v profesních službách – v advokátních kancelářích či poradenských firmách – nemusí být pro národní ekonomiku přínosná.

V těchto ukázkách se dozvíte, proč si absolventi špičkových univerzit tak často vybírají práci v profesních službách a jaké kroky lze podniknout, aby se tento trend změnil. Zároveň si z nich odnesete cenné lekce, které podnikání nabízí, a uvidíte, že podnikatelem se může stát v zásadě každý – včetně vás.

Dále se dočtete:

• proč jsou někteří lidé uvězněni ve „zlatých poutech“,
• proč patří vaši přátelé k nejcennějším zdrojům, které máte,
• jak koupě zavřené mlékárny na výrobu jogurtů vedla k raketovému růstu jedné firmy
• a proč byste neměli promarnit příležitost zúčastnit se konference Economist – pokud na ni dostanete vstupenku zdarma.

Na konci studia se každý student musí rozhodnout, jakým směrem se bude ubírat jeho kariéra. Klade si otázky typu: Kde mám začít? Jak by měla vypadat moje první práce?

Na elitních univerzitách, například v rámci Ivy League, tyto otázky obvykle vedou studenty jedním a tímtéž směrem. Absolventi špičkových škol velmi často míří do prestižních profesních služeb. Nastupují do poradenských společností, investičních bank nebo se vydávají na dráhu právníka.

Potvrzují to i čísla: v průměru 40 procent absolventů Princetonu nastupuje do financí nebo poradenství, zatímco téměř 13 procent pokračuje na právnické fakultě. Podobně 29 procent absolventů Harvardu z roku 2011 zamířilo do financí či poradenství a 19 procent se přihlásilo na práva.

Co tedy studenty z elitních univerzit na profesních službách tolik přitahuje? Stručně řečeno: vysoké výdělky a náročné, prestižní pracovní prostředí. Navíc jsou tito studenti dobře připraveni na formální přijímací procesy, kterými musí projít, aby se do těchto firem dostali. Tyto procesy se totiž v mnohém podobají přijímacím řízením na elitní univerzity, kde své vzdělání získali: i tam museli projít náročným a vysoce selektivním sítem.

Významnou roli hraje i vzájemný vliv studentů na kariérní volby. Mladší studenti se často cítí nejistí ohledně své budoucnosti a hledají inspiraci u ostatních. Výsledkem je, že se rok co rok hrnou do stejných oborů. Jak to vystihl jeden student: „Zdá se, že všichni kolem vás neustále chodí na pohovory do bank. Po nějaké době to na vás prostě začne působit.“

Na kariérní volby studentů nemají vliv jen oni sami. Významnou roli hrají také velké firmy z oblasti profesních služeb, které mají o talentované absolventy velký zájem.

Tyto společnosti mezi sebou soutěží o nejlepší studenty a do náboru proto masivně investují. Každý rok se na desítkách univerzit odehrává doslova závod o talenty. Například Goldman Sachs má na Columbia University vlastní místnost v kanceláři kariérního poradenství a odhaduje se, že na nábor jednoho nováčka vynakládá zhruba 50 000 dolarů. Pokud tuto částku promítneme do celkových náborových výdajů v sektoru profesních služeb, dostaneme se na desítky, ne-li stovky milionů dolarů ročně.

Protože počet studentů – a tedy i dostupných talentů – je omezený, musejí firmy o svou budoucí generaci zaměstnanců tvrdě bojovat a jsou ochotny za to platit obrovské částky.

Dalším lákadlem jsou příležitosti k osobnímu a profesnímu růstu v prestižních firmách. Ty to jasně zdůrazňují ve svém marketingu: „Pracujte u nás dva roky a naučíte se vše, co budete potřebovat k úspěchu v jakémkoli oboru.“ Konkrétně tvrdí, že pokud nějaký čas strávíte jako konzultant v oblasti řízení, osvojíte si klíčové dovednosti potřebné například pro pozdější práci lobbisty nebo investičního bankéře.

Jak se tyto dovednosti rozvíjejí? Velké „blue chip“ firmy zdůrazňují, že vás naučí odvádět „vysoce kvalitní práci“, což je jedna z hlavních hodnot, které profesní služby nabízejí. Každý model, zpráva či prezentace musí být velmi propracované a bezchybné – a tyto dovednosti lze relativně snadno přenést do jiných rolí.

Když si studenti nejsou jistí svou kariérní cestou, je pro ně vstup do profesních služeb atraktivním výchozím bodem: jako nováčci se naučí základní dovednosti a později mohou přejít do oboru, který je jim bližší.