Čekejte

Kočky to vědí instinktivně: myš nechytnete, když spěcháte. Musíte dlouho nehnutě číhat a čekat na ten pravý okamžik, kdy zaútočíte. Jak se dozvíte v tomto shrnutí, u lidí to není jinak. Pokud chcete uspět, potřebujete dokonalý cit pro načasování. To zahrnuje nejen umění trpělivě vyčkávat na příležitost, ale také schopnost jednat rychle, jakmile se konečně naskytne.

Čekání – a dokonce i odkládání – vám může pomoci stát se lepším sportovcem, chytřejším burzovním obchodníkem i úspěšnějším marketingovým manažerem. A co víc, schopnost zpomalit vám umožní dělat lepší rozhodnutí i v osobním životě.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• proč vás podprahové zprávy mohou přimět toužit po dalším popcornu,
• jak rychlé počítače přispěly ke globální finanční krizi,
• a proč může být většina lékařů rasistická, aniž by si to uvědomovala.

Zastavili jste se někdy během napínavého tenisového zápasu a uvědomili si, jak absurdně může vypadat sledování dvou lidí, kteří si jen přehazují míček přes síť? Tento zdánlivě jednoduchý děj je ve skutečnosti fascinující – a celý stojí na rytmu a načasování.

Být dobrým tenistou není jen otázkou ostrého zraku a rychlých reflexů. Lidé si často myslí, že tenisový talent spočívá v tom, jak rychle dokáže hráč odhadnout rychlost a trajektorii míče. Jenže doba, kterou lidské oko potřebuje k zaznamenání vizuálního podnětu, je u všech zhruba stejná – kolem 200 milisekund.

Další rozšířenou představou je, že čím rychleji člověk reaguje, tím lépe bude hrát. To platí jen částečně. Ti úplně nejlepší tenisté na světě mají schopnost vyčkat o zlomkovou sekundu déle, než vrátí míč přes síť.

Jakmile hráč vidí, že soupeř podává, má přibližně 300 milisekund na rozhodnutí. Většina lidí se snaží pohnout co nejrychleji – a míč pak úplně mine. Zkušení hráči jsou jiní. Dokážou čekat až 200 milisekund, aby nasbírali co nejvíce vizuálních informací, než do míče udeří.

Mnoho populárních sportů je ve skutečnosti navrženo právě s ohledem na tuto výzvu načasování. Kdyby byl například prostor mezi hráčem a sítí větší, měl by hráč na reakci víc času. Naopak, kdyby byla vzdálenost menší, mohl by reagovat jen čistě reflexivně.

Tenis je skvělým příkladem lidské schopnosti využívat tzv. předvědomé přípravné dovednosti. Hráč má právě tolik času, aby se na zlomek vteřiny „zastavil“ – jeho podvědomí tak stihne zformulovat nejlepší reakci –, ale nemá už dost času na to, aby si vědomě naplánoval celý úder.

Tento typ reakce není výsadou tenisových šampionů. Načasování v řádu zlomků vteřiny hraje klíčovou roli i v byznysu a financích.

Mnoho věcí, které každý den děláte, je díky počítačům výrazně efektivnější. Na druhém konci tohoto spektra stojí finanční trhy, kde dnes dominuje vysokofrekvenční obchodování – nákup a prodej finančních instrumentů v digitálních rychlostech. V USA už vysokofrekvenční obchodování tvoří zhruba 70 procent všech akciových transakcí.

Ani ve zběsilém světě Wall Streetu však neplatí, že vyšší rychlost automaticky znamená vyšší zisky. Podívejme se na jeden příklad.

Společnost UNX, která se specializuje na vysokofrekvenční obchodování, zaznamenala zpočátku růst zisků, když zrychlila provádění svých transakcí. Aby je zvýšila ještě víc, přesunula sídlo z Kalifornie do New Yorku a zkrátila tak vzdálenost, kterou musí elektronické příkazy urazit. Díky tomu se doba provedení transakce zkrátila z 65 milisekund na 30 milisekund.

Jenže tento krok měl nečekaný vedlejší efekt: zisky začaly klesat. Když firma nedokázala přijít na důvod, vrátila se k původnímu, „pomalejšímu“ tempu 65 milisekund – a zisky se opět vrátily do plusu.

Jak to vysvětlit? Profesor Frank Zhang z Yaleovy univerzity zkoumal tzv. flash crash z 6. května 2010, kdy během pouhých 18 minut zmizely z trhů biliony dolarů. Zjistil, že extrémně rychlé obchodování dramaticky zvyšuje volatilitu trhu, a tím i rozsah cenových výkyvů.

Když se obchoduje příliš rychle, mohou se obchodníci ocitnout uprostřed obrovských cenových skoků, což v krizových chvílích vede k vážným ztrátám. Existuje však určitá optimální, „příjemná“ rychlost – taková, která poskytuje dostatečné zpoždění, aby se obchodník vyhnul nákladným chybám, ale zároveň je stále velmi rychlá.

Finanční experti proto neustále hledají tuto optimální rychlost, aby mohli vysokofrekvenční obchodování co nejlépe využít.