Autobiografie Malcolma X

S výjimkou Martina Luthera Kinga Jr. je Malcolm X pravděpodobně nejznámější osobností hnutí za občanská práva ve Spojených státech šedesátých let. Zatímco Kingův projev „Mám sen“ a jeho tragická smrt jsou všeobecně známé, mnoho lidí ví jen málo o tom, co Malcolm X říkal, psal a jaký byl jeho životní příběh.

V tomto shrnutí se seznámíme s Malcolmem X z jeho vlastního pohledu: odkud pocházel, jak se připojil k Národu islámu, jaké byly jeho cesty na Blízký východ a do Afriky. To vše jsou klíčové dílky skládačky, která stojí za jedním z nejvlivnějších Afroameričanů minulého století.

Dozvíte se, co znamená písmeno X v jeho jménu a jak k němu Malcolm dospěl; jak se jeho život změnil po atentátu na Johna F. Kennedyho a proč se nakonec rozešel s Národem islámu.

Poznámka: Následující části obsahují silný, urážlivý jazyk. Rasistický výraz je použit k ilustraci autorovy zkušenosti, která je středobodem jeho příběhu.

Malcolm X se narodil jako Malcolm Little 19. května 1925. Jeho otec, reverend Earl Little, byl baptistický kazatel, který pomáhal šířit učení Marcuse Garveyho, zakladatele Univerzální asociace pro zlepšení postavení černochů (UNIA). Malcolm byl sedmým z osmi dětí a jeho matka Louise se snažila postarat o všechny.

Louise se narodila na Západní Indii jako výsledek znásilnění její matky bílým otrokářem. Měla velmi světlou pleť, takže ji někdy považovali za bílou ženu. To také znamenalo, že Malcolm se narodil s načervenalými vlasy a světlou pletí – byl nejsvětlejší ze všech sourozenců. Malcolm věřil, že právě tento rozdíl v jeho vzhledu vedl k tomu, že na něj matka byla přísnější než na ostatní děti. V jejích očích byl živou připomínkou bílého násilníka v rodinné minulosti.

Jeho otec naopak Malcolma možná právě kvůli tomuto rozdílu obzvlášť oblíbil a často ho bral na schůze UNIA. Otcova snaha probouzet v černé komunitě hrdost a identitu však skončila tragicky.

Jedna z Malcolmových prvních vzpomínek pochází z doby, kdy rodina žila v Lansingu v Michiganu. Uprostřed noci se probudil v panice: bílá supremacistická skupina Černá legie zapálila dům Littleových. Rodině se naštěstí podařilo uniknout bez zranění.

Situace se však dál zhoršovala. Když bylo Malcolmovi šest let, jeho otec byl zavražděn. Přestože byl brutálně zbit, policie jeho smrt označila za nehodu.

Louise se pak jako svobodná matka snažila udržet rodinu pohromadě. Byla hrdá a nechtěla se obracet na stát o pomoc, nakonec ale musela. To znamenalo, že musela jednat s úředníky sociální péče, kteří k ní byli mimořádně krutí a snažili se děti poštvat proti ní. Nakonec uspěli: Louise byla ve svých přibližně čtyřiceti letech umístěna do státní psychiatrické léčebny a děti byly rozděleny do různých pěstounských rodin.

Malcolm to ve škole neměl snadné a ve třinácti letech se dostal do problémů poté, co si vystřelil z jednoho z učitelů. Když byl napomenut za to, že si ve třídě nasadil klobouk, položil učiteli na židli špendlík. Výsledkem bylo, že byl ze školy vyloučen a poslán do výchovného zařízení.

Lidé, kteří zařízení vedli, se k němu chovali v zásadě dobře, ale bez ostychu v jeho přítomnosti používali slovo „nigger“ a mluvili o něm, jako by nerozuměl tomu, co říkají. Bylo to poprvé, co Malcolm žil mezi bílými lidmi, a začal si uvědomovat, že pro ně je běžné chovat se k černochům, jako by nemohli mít stejnou inteligenci ani citlivost jako běloši.

O rok později začal Malcolm navštěvovat střední školu a podobné zacházení pokračovalo. Byl jedním z mála černých studentů a snažil se zapadnout mezi bílé spolužáky. Přidal se k basketbalovému týmu, ale na večírcích po zápasech mu nebylo dovoleno tančit v přítomnosti bílých dívek.

Malcolm byl dokonce zvolen třídním prezidentem, ale stále víc měl pocit, že ho spolužáci vnímají jako maskota, nikoli jako sobě rovného. Když se ho učitel zeptal, čím by chtěl být, Malcolm odpověděl: „Advokátem.“ Učitel mu však řekl, že by měl být realistický a uvažovat spíš o tom, že se stane tesařem. Malcolm to hluboce ranilo.

Brzy se mu ale otevřel nový svět, když navštívil Boston. V létě po sedmé třídě přijal pozvání navštívit svou nevlastní sestru Elu, která žila v bostonské čtvrti Roxbury. Poprvé viděl černé lidi, kteří se ve svém vlastním sousedství hrdě chovali sami sebou a nesnažili se napodobovat bělochy.

Když se Malcolm vrátil do Lansingu, už nedokázal snášet rasistické vtipy svých učitelů a spolužáků. Věděl, že pro něj existuje lepší místo.