SuperCorp

Dnes se mnoho lidí cítí ve svém zaměstnání rozpolceně. Mnozí mají pocit, že si musí vybrat mezi dobře placenou, prestižní prací a zaměstnáním, které je altruistické a umožňuje skutečně měnit svět k lepšímu. Naštěstí se objevila nová generace firem, které tyto dvě roviny spojují.

Průkopnické společnosti, jako jsou IBM, Procter & Gamble nebo Banco Real, jsou ziskové podniky, které zároveň investují do komunitních projektů, ochrany životního prostředí a do produktů a kampaní podporujících univerzální hodnoty, jako jsou důvěra, tolerance a inovace.

V tomto shrnutí se dozvíte, jak mohou velké podniky a altruismus fungovat ruku v ruce, proč se firmám vyplácí investovat do „dobrých věcí“ a jak průkopnické společnosti nahrazují strmou hierarchii důrazem na lidské vztahy.

Když projíždíte kolem obrovské továrny, z jejíchž komínů se valí oblaka toxických zplodin, pravděpodobně ve vás nevyvolá hřejivé pocity. V dnešní době je běžné, že lidé označují korporace za hlavní příčinu mnoha světových problémů. V kterýkoli den si můžete přečíst titulky o rostoucí epidemii obezity na Západě, o nedostatku potravin v Africe, o ropných skvrnách v oceánech či o rozšířené korupci – a vše se často zpětně připisuje chamtivým nadnárodním korporacím vedeným nemorálními generálními řediteli, jejichž touha po penězích převyšuje jakoukoli starost o blaho planety.

Objevuje se však nová generace podniků. Říká se jim průkopnické (vanguardní) společnosti a mají společensky odpovědný obchodní model, který je zároveň finančně chytrý i šetrný k životnímu prostředí. Od neziskových organizací se liší tím, že nevznikly jen proto, aby řešily konkrétní problémy, jako je přístup k pitné vodě nebo sociální bydlení. Nenechte se mýlit – tyto firmy jsou plně konkurenceschopné a usilují o zisk, ale svůj silný obchodní instinkt využívají k hledání řešení společenských problémů.

Pro průkopnické společnosti je společenská odpovědnost nedílnou součástí podnikání. Dělají tedy víc než jen to, že občas poskytnou charitativní dar, i když i ten může být součástí jejich modelu. Tento přístup je obzvlášť populární mezi lidmi narozenými v 80. a 90. letech, takzvanými mileniály. Tato generace je odhodlána dokázat, že je možné vydělávat velké peníze a zároveň zlepšovat svět.

Nejde přitom o zcela nový jev. IBM má například dlouhou tradici pomoci komunitám postiženým přírodními katastrofami. V roce 2004 reagovala na tsunami, které zabilo téměř čtvrt milionu lidí v Indonésii, na Srí Lance, v Thajsku a Indii. Skupina zaměstnanců IBM se tehdy rychle zmobilizovala a poskytla technologie, které urychlily distribuci humanitární pomoci a podpořily obnovu postižených oblastí. Nikdo je k tomu nenutil – měli prostředky, jak situaci pozitivně ovlivnit, a jednoduše to považovali za správnou věc.

Nemusíte být obchodním analytikem, abyste věděli, že toto století začalo poměrně hrbolatě a chaoticky. Došlo k celé řadě ekonomických zádrhelů a problémů, z nichž nejviditelnější byla masivní finanční krize v roce 2008, která se rozšířila z USA a srazila globální finanční systém na kolena.

Dnes se ekonomické krize mohou velmi rychle šířit po celém světě. Důvodů je několik, ale dva hlavní faktory jsou rychlé tempo technologického vývoje a rostoucí závislost firem na zahraničních dodavatelích.

Průkopnické (vanguardní) společnosti však prokázaly pozoruhodnou schopnost přizpůsobit se rychlým změnám a zůstávat relativně nedotčené volatilní a nespolehlivou ekonomikou. Dosahují toho tím, že se soustředí na firemní kulturu.

Podívejme se na digitální marketingovou agenturu Digitas, původně založenou v Bostonu. Od 90. let se specializuje na pomoc velkým tradičním korporacím s přechodem do digitální éry. Zpočátku šlo vše hladce: firma získala silnou kapitálovou podporu a rychle se rozšířila po Spojených státech i do zahraničí. Po několika letech se její akcie obchodovaly za 40 dolarů.

Po útocích z 11. září a prasknutí internetové bubliny v roce 2001 však cena akcií spadla na pouhých 88 centů. Generální ředitel Digitas David Kenny si uvědomil, jak nespolehlivým se trh stal, a rozhodl se zaměřit na to, co v jeho firmě zůstávalo stabilní: na hodnoty a firemní kulturu.

Aby tyto prvky posílil, začal Kenny každý týden posílat zaměstnancům hlasovou zprávu. Otevřeně v nich mluvil o nestabilitě trhu a o tom, jak dopadá na společnost – například zda bude nutné uvažovat o propouštění. Tímto způsobem budoval důvěru a posiloval propojení mezi zaměstnanci a vedením. Zároveň pomáhal stmelovat lidi v jeden tým připravený společně čelit nepřízni osudu.

Současně Kenny budoval silné vztahy s technologickými giganty, jako jsou Microsoft a Yahoo. Tyto aliance umožnily Digitas držet krok s technologickými změnami a zůstávat v čele oboru. Díky jeho promyšleným krokům firma těžké období ustála a zaměstnanci zůstali loajální a oddaní jejím cílům.