Síla nunchi

Umět číst myšlenky a emoce ostatních má obrovské výhody. Pokud dokážete odhadnout, jaké problémy řeší váš šéf, aniž byste se museli ptát, velmi pravděpodobně si s ním či s ní vybudujete dobrý pracovní vztah. Podobně, pokud dokážete vycítit, co si myslí ten sympatický muž s krásnými dolíčky, kterého neustále potkáváte, možná se vám podaří navázat přátelství – a kdo ví, třeba i něco víc.

Nunchi je forma emoční inteligence, která vám může pomoci ve všech oblastech života. Učí vás, jak si všímat druhých a získávat informace jejich pozorováním. Díky tomu si můžete vytvářet bohaté a uspokojivé vztahy a posunout svůj profesní i osobní život na úplně novou úroveň.

V tomto shrnutí se dozvíte, jak si všímat lidí kolem sebe a lépe je poznat, jak vytvořit dobrý první dojem a jak pomocí nunchi ovlivňovat své kolegy v práci.

Představte si, že jste právě nastoupili do nové práce. Pozvali vás na firemní večírek a vy chcete udělat skvělý dojem. Vstoupíte do místnosti a všimnete si, že se všichni smějí vtipu, který vypráví starší žena, již jste nikdy předtím neviděli – a která není nijak zvlášť vtipná. Co v takové situaci uděláte?

Máte‑li dobré nunchi, pravděpodobně usoudíte, že žena, která vypráví vtip, je důležitá osoba, nejspíš šéfová – vždyť se všichni smějí i jejím slabým vtipům. Pak si počkáte na první vhodný okamžik, abyste se jí představili.

Nunchi – korejské umění odhadovat myšlenky a nálady druhých na základě jejich chování – je klíčové pro orientaci ve složitých sociálních situacích. V korejštině slovo nunchi doslova znamená „měření očima“. Je to schopnost vidět či vycítit, co se kolem vás děje, a neustále upravovat své předpoklady podle toho, jak se mění situace.

Nunchi je v Koreji jedním z klíčových prvků společenského života. Jde o umění, které se vyvinulo z jedinečné historie této země. Korea leží na křižovatce dvou asijských velmocí, Číny a Japonska, a byla napadena až osm setkrát. Přesto tuto bouřlivou historii nejen přežila, ale dokonce z ní vyšla posílená. Jak je to možné? I díky umění nunchi.

Korea byla příliš malá na to, aby se mohla vojensky postavit velkým impériím, která ji ohrožovala, a proto se musela přizpůsobovat a hledat způsoby, jak je obcházet. Když byla země v letech 1910–1945 pod japonskou koloniální nadvládou, museli Korejci balancovat na tenké hranici mezi tím, aby uspokojili své japonské nadřízené, a zároveň chránili sebe a svou kulturu. Dělali to tak, že s taktem a opatrností udržovali při životě korejský tisk, domácí náboženské tradice i výuku korejštiny ve školách.

Díky svému významu pro korejské dějiny a kulturu je nunchi oslavováno i v lidových příbězích – například v šestnáctistaleté pověsti o „korejském Robinu Hoodovi“ Hong Gildongovi. Hong díky svému nunchi překazil pokus o atentát, svrhl krále a nakonec se sám stal panovníkem.

To, že má nunchi kořeny v korejské kultuře, ale neznamená, že není použitelné i jinde. V jakékoli kultuře vám nunchi může pomoci vybrat si vhodného partnera – romantického i obchodního –, postoupit v kariéře a chránit se před lidmi, kteří by vás chtěli stáhnout dolů.

Profesor psychologie Jeohong Heo z Národní univerzity v Kyungpooku zjistil, že lidé, kteří dosahovali vysokého skóre v dovednostech nunchi, měli také vyšší sebevědomí a byli spokojenější se svým životem. Chcete‑li tedy žít šťastněji, stojí za to přijmout jemnou, ale účinnou sílu nunchi.

Jak byste definovali místnost? Je to uzavřený prostor obklopený stěnami a střechou. Pravděpodobně má dveře a možná jedno či dvě okna. Místnost je však mnohem víc než jen fyzický prostor – je to také prostor sociální.

Pokud chcete nunchi používat v každodenním životě, je právě „místnost“ základní jednotkou pozorování. Jinými slovy, objektem vašeho vnímání by neměl být jen jeden člověk, ale celá místnost a způsob, jakým v ní lidé vzájemně interagují.

Byli jste někdy v místnosti, když do ní vešel někdo důležitý nebo slavný? I když nevidíte dveře a nevíte přesně, kdo přišel, okamžitě ucítíte změnu. Lidé začnou šeptat, všichni se otočí jedním směrem. Tato gesta a reakce vás upozorní, že se něco výrazně změnilo. Vnímat místnost tímto způsobem je nunchi v praxi.

Každá místnost má také svou atmosféru, která se může z minuty na minutu měnit. Korejci pro ni mají i zvláštní slovo: boonwigi – označuje náladu v místnosti, míru pohody a uvolněnosti. Každý do této boonwigi něčím přispívá. Pokud se někdo chová bez nunchi, sráží atmosféru celé místnosti dolů.

Představte si, že sedíte s přáteli a jeden z nich vám právě oznámil, že mu diagnostikovali rakovinu. Další přítel vejde dovnitř, zahlédne vážné tváře, usměje se a zeptá se: „Tak kde je ten pohřeb?“ Tím, že mluví v naprostém rozporu se smutnou atmosférou, se chová bez nunchi a kolem vážného sdělení vytváří trapnost a nepohodlí.

Nunchi ale není jen o tom, kdy a jak mluvit nebo naslouchat. Je také o čtení místnosti tak, abyste se mohli zapojit do gest a činů, které celkovou atmosféru zlepšují.

Paní Ramsayová, hrdinka románu Virginie Woolfové K majáku, je v tomto ohledu mistryní. Je dokonalou hostitelkou a ví, že stačí zapálit svíčky v jídelně, aby naplnila místnost příjemnou náladou. Měkké světlo lidi sbližuje. Jako mávnutím kouzelného proutku se trapnost a napětí promění v teplo a útulnost.

Z nenápadného nunchi paní Ramsayové si můžete vzít mnoho. Naučíte‑li se správně číst místnost, dokážete i vy jednoduchými gesty vytvářet pocit sounáležitosti, propojení a přijetí.