Rozruš sám sebe

Technologický průmysl patří mezi nejvíce inovativní odvětví na světě – neustále se v něm něco děje a mění. Ještě včera mohla firma spokojeně vést trh, a dnes se zničehonic objeví malý konkurent, který ji překvapí novým produktem a vyrazí vpřed. Vzpomeňte si na Nokii, která kdysi ovládala trh s mobilními telefony. Kde je dnes?

Motorem většiny inovací je disruptivní změna. Firmy, velké i malé, neustále hledají nové způsoby, jak věci dělat jinak, a nové technologie, které by jim pomohly převálcovat konkurenci. Disruptivní změna se však nemusí týkat jen firem. Můžete ji nastartovat i sami u sebe – a dosáhnout tak úspěchu, po kterém toužíte.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jak byl jeden právník povýšen na partnera díky chytré disruptivní změně,
• jaký překvapivý nedostatek má společného 72 procent úspěšných nových podniků,
• a jak může krok zpět vést k nejúspěšnější disruptivní změně ve vašem životě.

Zvažovali jste někdy seskok padákem? Možná jste viděli video na YouTube a napadlo vás, že to vypadá jako skvělá zábava. Než se ale rozhodnete skočit, je důležité udělat si průzkum a ujistit se, že víte, jaká rizika podstupujete.

Stejná filozofie platí i pro skok do světa podnikání. Pokud se chystáte udělat riskantní podnikatelský krok, je klíčové rozlišovat mezi konkurenčním rizikem a tržním rizikem.

Co přesně je konkurenční riziko? Představte si, že máte nápad na skvělý produkt, který se osvědčil v různých studiích a vypadá to, že má potenciál na obrovský úspěch. Zároveň si ale jste docela jistí, že podobné produkty vyvíjejí i jiné společnosti, které si stejně jako vy uvědomují existující poptávku. Pokud se v takové situaci pustíte do realizace, podstupujete takzvané konkurenční riziko, protože od začátku víte, že budete soutěžit s ostatními hráči.

Tržní riziko naopak nastává ve chvíli, kdy máte jedinečný nápad na nový produkt nebo službu, ale nejste si jistí jeho šancemi na úspěch. V takovém případě vůbec netušíte, zda vaše společnost dokáže vygenerovat příjmy – ale víte, že váš neobvyklý nápad vám dává náskok před konkurencí, protože na trhu zatím nic podobného není.

Zatímco konkurenční riziko se obvykle považuje za bezpečnější cestu, protože existuje známá poptávka po daném typu produktu, tržní riziko bývá ve skutečnosti lepší volbou, pokud chcete „rozrušit“ sami sebe a skutečně se odlišit.

Výzkumy ukazují, že start-upy si vedou lépe, když podstupují právě tržní riziko. V roce 1995 provedl profesor Harvard Business School Clayton Christensen přelomovou studii o počítačovém průmyslu. Zjistil, že mezi lety 1976 a 1993 se objevily dva typy společností vyrábějících diskové jednotky – jedny podstupovaly tržní riziko, druhé konkurenční.

Výsledek? Pouze šest procent firem, které šly cestou konkurenčního rizika, dosáhlo příjmů ve výši 100 milionů dolarů. U firem, které vsadily na tržní riziko, překonalo hranici 100 milionů dolarů 37 procent z nich.

Každý má nějakou zvláštní přednost, která ho může odlišit od ostatních. I na první pohled pomalý a líný koala má jedinečnou schopnost trávit jedovaté listy eukalyptu, které žádné jiné zvíře nedokáže zpracovat.

Chceme-li být úspěšní na vysoce konkurenčním trhu, musíme umět identifikovat a rozvíjet své vlastní jedinečné silné stránky.

Podívejme se na příklad z filmu „Cesta na sto kroků“ z roku 2014. Ve filmu je indická rodina nucena uprchnout během politických nepokojů v indické Bombaji. Hledají útočiště v Evropě a dorazí do malé francouzské vesnice, kde získají zchátralou restauraci.

Talentovaný syn rodiny Hassan je odborníkem na indickou kuchyni, ale místní obyvatelé jsou k novému podniku nedůvěřiví a nemají chuť zkoušet exotická jídla. Nakonec si však jednoho dne francouzská sousedka vezme Hassana pod svá křídla a naučí ho umění francouzské kuchyně.

Hassan tak získá jedinečnou schopnost spojit tradiční francouzské chutě s indickým kořením – a jakmile tuto svou výjimečnou přednost uvede do praxe, restaurace se stane velkým úspěchem. Hassanova jídla zároveň otevřou dosud nevyužitý trh.

Podobně byste i vy měli své silné stránky nasměrovat k nějaké nenaplněné potřebě ve společnosti.

Když například Jayne Juvan nastoupila do právnické firmy Roetzel & Andreas v Clevelandu v Ohiu, byla mladou právničkou v konzervativním, převážně mužském prostředí. Aby se prosadila, musela najít nenaplněnou potřebu uvnitř samotné firmy.

Rozhlédla se kolem sebe a zjistila, že jen velmi málo lidí využívá sociální sítě. Začala proto propagovat služby kanceláře na Twitteru a Facebooku – a brzy začala přivádět významné klienty. Díky své schopnosti všímat si světa kolem sebe a toho, co v něm chybí, na sebe rychle upozornila nadřízené. Juvan se stala partnerkou právnické firmy už ve 32 letech.