Řešení problémů 101

Ať už chcete být úspěšnější v podnikání, nebo se lépe učit, může být frustrující, když přesně víte, čeho chcete dosáhnout, ale cesta k cíli je posetá překážkami a cíl se zdá téměř nedosažitelný. Tato kniha vám má pomoci, abyste se s podobnou frustrací už nemuseli potýkat.

Na základě jednoduchých rad, které byly původně napsány pro japonské školáky, vám ukáže, jak uchopit problémy, které vám brání v úspěchu. Dozvíte se, jak rozložit proces řešení problémů do čtyř jednoduchých, přehledných kroků.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jaký je první, naprosto zásadní krok k vyřešení jakéhokoli problému,
• k čemu je užitečný rozhodovací strom ano/ne,
• a jak se díky této metodě můžete přiblížit i těm největším snům.

Každý den se setkáváme s nejrůznějšími problémy – od potíží s gramatikou v hodině angličtiny až po napjaté vztahy s kolegy nebo přáteli. Ať už jsou tyto problémy jakkoli velké, ne každý z nás je dobře vybaven k tomu, aby je dokázal účinně řešit.

Právě tady přicházejí ke slovu čtyři základní kroky. Díky nim můžete systematicky řešit v podstatě jakýkoli problém.

Prvním krokem je zjistit, v čem přesně váš problém spočívá. To znamená vzít ho a rozdělit na menší, konkrétnější části.

Představte si například, že máte špatné známky z matematiky. Na první pohled se problém zdá obrovský a téměř neřešitelný, takže možná uvažujete, že přestanete chodit s kamarády hrát fotbal, abyste měli víc času na učení. Než ale zavoláte spoluhráčům a oznámíte jim, že končíte v týmu, zkuste se na situaci podívat jinak.

Zeptejte se sami sebe, z jakých oblastí se vaše matematika skládá a která z nich vám dělá potíže. Je to geometrie, algebra, zlomky – nebo něco jiného? Pokud vám známku kazí jen geometrie, stačí zaměřit pozornost právě na ni.

A ještě než začnete studovat, rozdělte si problém znovu na menší části. Podívejte se na geometrii detailněji a určete konkrétní typy úloh, se kterými zápasíte. Je to výpočet objemu válce, obsah lichoběžníku, nebo třeba Pythagorova věta?

Jakmile určíte svou slabinu, můžete se do ní pustit mnohem cíleněji a efektivněji – a velmi pravděpodobně vám přitom zůstane čas i na fotbal s kamarády.

Teď tedy víte, kde přesně váš problém leží. Ještě jste ho ale nevyřešili. Dalším krokem je zaměřit se na to, co přesně tento problém způsobuje.

Když jste se dostali k jádru svého skutečného problému, musíte zjistit, proč vůbec vzniká. Jinými slovy: co je jeho příčinou? To je druhý krok metody řešení problémů.

Abyste příčinu určili, nejprve si sepište všechny možné důvody, které vás napadnou.

Představme si třeba dětskou kapelu s názvem Jablka a pomeranče. Každý měsíc pořádají ve škole koncert, ale chodí na něj jen málo lidí. Chtějí proto zjistit, proč tomu tak je.

Členové kapely si tedy začnou psát možné příčiny: Možná o koncertu nikdo neví. Možná se spolužákům nelíbí popová hudba. To jsou ale zatím jen domněnky.

Abyste zjistili, zda je některá z hypotéz skutečnou kořenovou příčinou vašeho problému, musíte ji otestovat. Skvělým nástrojem je v takovém případě tzv. strom ano/ne – sada na sebe navazujících otázek, na které odpovídáte pouze „ano“ nebo „ne“. Strom vám pomůže hypotézy zpřehlednit a ověřit.

Jablka a pomeranče si po sepsání možných příčin začnou svůj strom ano/ne kreslit. První otázka zní: Vědí lidé o koncertu? Pokud je odpověď „ne“, je pravděpodobné, že kořenovou příčinou nízké návštěvnosti je právě nedostatek informací.

Pokud je odpověď „ano“, strom se větví dál a kapela si klade další otázku: Přišli lidé, kteří o koncertu věděli? Pokud ne, možná nejsou fanoušky popové hudby. Jestliže je i tady odpověď „ne“, našli příčinu.

Pokud ale popovou hudbu mají rádi, je potřeba jít ještě hlouběji. Můžete se například zeptat, proč přišlo na první koncert víc lidí než na druhý.

Pokračujte v kladení otázek ano/ne tak dlouho, dokud nezískáte všechny odpovědi potřebné k potvrzení nebo vyvrácení svých hypotéz. Jakmile máte jasno, znáte kořenovou příčinu a můžete přejít k dalšímu kroku: analyzovat ji a na základě toho vytvořit akční plán.