Radikální spolupráce

Když čtete o osobnostech, jako jsou Bill Gates, Steve Jobs nebo Elon Musk, můžete snadno nabýt dojmu, že úspěch je záležitostí jednotlivce. Když se ale podíváte hlouběji, zjistíte, že ve velké míře stojí na schopnosti vytvářet kvalitní spolupráci s ostatními. A právě tento klíčový aspekt je dnes důležitější než kdy dřív. Stačí si připomenout studii zveřejněnou v Harvard Business Review v lednu 2016, která ukázala, že za posledních 20 let se čas, který manažeři i zaměstnanci tráví spoluprací s ostatními, zdvojnásobil.

Jak tedy zajistit, abyste ze spolupráce vytěžili maximum? Následující kapitoly vám ukážou, jak na to, a představí pět nejdůležitějších strategií, jak okamžitě posílit vaše spolupráce. V tomto shrnutí se dozvíte, jak vstoupit do tzv. zelené zóny, proč by vaše tělo mělo být tam, kde jsou vaše slova, a jak dosahovat dohody pomocí tzv. „slámových“ návrhů.

Moderní svět byznysu je vysoce propojený: týmy jsou rozptýlené po celém světě a díky online komunikaci mohou spolupracovat, jako by seděly vedle sebe. O to důležitější je mít špičkové dovednosti v oblasti spolupráce. Ty totiž neprohloubí jen vaše pracovní vztahy, ale pozitivně ovlivní i ty osobní.

Každá dobrá spolupráce začíná správnou motivací. První klíčovou dovedností je proto spolupracující záměr – tedy nastavení mysli, se kterým do spolupráce vstupujete. Abyste si ověřili, že máte správný přístup, je užitečné vyhýbat se tzv. červené zóně a zůstávat v zelené zóně.

Červená zóna je stav obrany, kdy lidi pohání především vlastní zájem a snaha vyniknout nad ostatními. V červené zóně nehledáte kreativní řešení ani situace typu „win–win“; sobecké motivy naopak vytvářejí konflikty.

Vaším cílem by měla být zelená zóna – stav, kdy vám jde o dlouhodobou, úspěšnou spolupráci a kdy všechny strany vycházejí z otevřených a spolupracujících hodnot. Lidé v zelené zóně neusilují o jednostranný zisk, ale hledají řešení, z nichž mají prospěch všichni. Velmi často se však stává, že lidé jsou přesvědčeni, že se nacházejí v zelené zóně, a přitom nevědomky projekt sabotují tím, že ve skutečnosti jednají z červené.

Proto je důležité být k sobě upřímný, průběžně reflektovat vlastní přístup a být otevřený zpětné vazbě od kolegů. Užitečným cvičením je požádat členy týmu, aby napsali deset slov, která podle nich nejlépe vystihují váš postoj a styl. Zvláštní pozornost věnujte slovům jako „obranný“, „uzavřený“, „úzkostný“ nebo „soutěživý“ – to jsou jasné signály, že sklouzáváte do červené zóny. Můžete také kolegy požádat, aby vás upozornili, když z malé věci děláte velký problém; i to vám pomůže držet se pevně v zelené zóně.

Máte‑li jakoukoli zkušenost se vztahy, víte, že k tomu, aby dobře fungovaly, potřebují zdravou míru důvěry, upřímnosti a otevřenosti. Totéž platí pro úspěšnou spolupráci, a proto je druhou nezbytnou dovedností schopnost být pravdivý.

Zvlášť užitečná je v tomto ohledu strategie nazývaná „nejprve první pravda“. Tento nástroj pomáhá týmům otevírat upřímné rozhovory o problémech hned, jakmile se objeví, aby se daly vyřešit dřív, než přerostou v zásadní krizi.

Nadřízení a manažeři často dělají chybu, že rozhovor s konkrétním zaměstnancem odkládají – bojí se, že mu ublíží, nebo že vznikne trapná situace. Přístup „nejprve první pravda“ tyto obavy pomáhá překonat tím, že vás vede k otevřenosti a k tomu, abyste jako první pojmenovali podstatu problému. Může to znít například takto: „Máme problém, o kterém se těžko mluví, ale prosím mějte na paměti, že to nijak nesnižuje, jak si vážíme vašeho přínosu pro tým.“

Je však potřeba myslet i na to, jak přesně komunikujete. Zásadní je, aby vaše sdělení bylo jasné a nebylo zpochybňováno neverbálními signály, které by mohly vaše úmysly zkreslit. Kdybyste svému partnerovi řekli: „Ano, miláčku, miluji tě,“ a přitom obraceli oči v sloup, vznikne matoucí, rozporuplné sdělení.

Stejně tak silná spolupráce vyžaduje jednoznačnou komunikaci bez protichůdného chování. Lidé pak nemusí ztrácet čas luštěním vašich skutečných úmyslů a nebudou pochybovat o tom, že jste upřímní. Věnujte proto pozornost tónu hlasu i neverbální komunikaci a ujistěte se, že jsou v souladu s tím, co říkáte.

Chcete‑li například motivovat lidi k dochvilnosti, neoslabujte své sdělení tím, že sami chodíte pozdě, kdy se vám zachce. Pokud chcete jednotný tým založený na vzájemné důvěře, je důležité, aby lídr šel příkladem a byl „na stejné vlně“ jako ostatní.