Pátek vpřed

Pátek vpřed je celosvětovým fenoménem mezi lidmi, kteří hledají inspiraci. Přitom začal jako jednoduchý týdenní e‑mail mezi kancelářemi. Generální ředitel Robert Glazer chtěl se svým týmem navázat bližší vztah tím, že s ním bude sdílet myšlenky o osobním růstu. Začal proto posílat krátké texty, obrázky a příběhy, které považoval za opravdově inspirativní.

Glazerova týdenní poznámka pro jeho čtyřicetičlenný tým se neustále „přeposílala dál“, až se z ní stal inspirativní e‑mail, který dnes pravidelně čte více než 200 000 lidí ve více než 60 zemích. Glazer je dnes považován za odborníka na to, jak lidi „nabít energií“, aby mohli podávat svůj nejlepší výkon.

V tomto shrnutí se seznámíte se čtyřmi klíčovými principy, které nazývá „čtyři kapacity“ – oblastmi, jež musíme rozvíjet, abychom přestali podávat podprůměrné výkony a začali žít smysluplný a inspirovaný život.

Dozvíte se mimo jiné, co považují harvardští výzkumníci za tajemství šťastného života; proč může být nejlepší firemní přednost IKEA zároveň záměrně podprůměrný výkon; a jak jedna žena dokázala překonat nejhorší týden svého života a změnit svět.

Když sociologové vedli rozhovory se skupinou nežidovských obyvatel jedné evropské vesnice zasažené holokaustem, byli překvapeni tím, co zjistili. Někteří z nich riskovali vlastní život, aby zachránili židovské sousedy. Jiní to neudělali. Sociologové chtěli pochopit, co tyto dvě skupiny odlišovalo.

Klíčovým faktorem se ukázal způsob výchovy. Lidé, kteří Židům pomáhali, měli silné vzpomínky na rodiče, kteří nejen stanovovali pravidla – například „nepodváděj“ –, ale také vysvětlovali, proč jsou tato pravidla důležitá. Tito zachránci chápali hodnoty, na nichž byla pravidla postavena.

Chcete lidi inspirovat, aby byli nejlepší verzí sebe samých? Nesoustřeďte se na pravidla, ale na hodnoty.

Klíčové poselství: Určení vašich základních hodnot zvyšuje vaši duchovní kapacitu.

Abyste mohli žít svůj nejlepší život, musíte rozvíjet čtyři odlišné kapacity: duchovní, intelektuální, fyzickou a emocionální. Následující úryvky vás vyzvou, abyste tyto kapacity posilovali prostřednictvím jednoduchých myšlenkových cvičení. Můžete je dělat kdykoli, jsou však navržena tak, aby se stala součástí vaší ranní rutiny.

Začněme duchovní kapacitou. Úspěšní jednotlivci, organizace, týmy i rodiny mají jedno společné: znají své základní hodnoty – a žijí podle nich. To zahrnuje i ochotu zpochybnit sebe nebo ostatní v okamžicích, kdy jsou tyto hodnoty ohroženy.

Při budování své duchovní kapacity se proto zaměřte na identifikaci svých základních hodnot a svého autentického životního poslání.

Nevíte, kde začít? Vyzkoušejte cvičení „poslední přednáška“. Představte si, že máte 20 minut na to, abyste promluvili na jakékoli téma. Je tu ale háček: je to vaše poslední přednáška před smrtí. Co chcete světu předat, než odejdete?

Nemáte čas na dvacetiminutovou přednášku? Pak zkuste cvičení „odkaz“. Stačí si poctivě odpovědět na jedinou otázku: Jak byste chtěli, aby se na vás vzpomínalo za 100 let?

Upřímná odpověď vyžaduje, abyste se na svůj život podívali opravdu zblízka. Odpovídá život, který právě žijete, odkazu, jaký chcete zanechat? A pokud ne, jaké změny musíte udělat?

Pravděpodobně znáte Eda Sheerana – obyčejného kluka z Halifaxu v Anglii, který se vypracoval na hvězdu světových hitparád. I když ho neznáte jménem, je dost možné, že jste si někdy pobrukovali některou z jeho písní.

Co má Ed Sheeran společného s vámi? Na první pohled možná nic. Vypadá to, že prorazil přes noc. Takové štěstí přece mít nemůžete.

Ve skutečnosti však sehrálo štěstí v Sheeranově úspěchu jen malou roli. V rozhovorech prozradil, že odehrál více než 300 živých vystoupení a vystoupil na nespočtu open mic večerů, než byl „objeven“. A bylo mnoho okamžiků, kdy to chtěl vzdát.

Proč to neudělal? Neměl žádný záložní plán. Sheeran přesně věděl, jaký je jeho životní cíl – a nedal si jinou možnost než v jeho naplnění uspět.

Klíčové poselství: Plánujte, jak uspějete v naplňování svého duchovního poslání. Neplánujte neúspěch.

Myslete ve velkém! Myslete jako Ed Sheeran. Nebo – abychom byli přesnější – jako americký prezident John F. Kennedy. Ten v roce 1962 prohlásil, že do konce desetiletí pošle člověka na Měsíc. Dnes víme, jak to dopadlo, ale tehdy se Kennedyho cíl zdál absurdně ambiciózní.

Měsíční program je ukázkovým příkladem toho, co autor Jim Collins nazývá „velký chlupatý odvážný cíl“ (BHAG – Big Hairy Audacious Goal). A v roce 1962 téměř nikdo nevěřil, že se Kennedyho BHAG podaří naplnit.

Proč to nakonec vyšlo? Především byl konkrétní a měřitelný. Cílem bylo poslat člověka na Měsíc. Ne „zlepšit kosmický program“. Ne „udělat pokrok směrem k lunárnímu přistání“. Ale skutečně dopravit člověka na Měsíc.

Cíl měl také jasný termín. Kennedy počítal s osmi lety na uskutečnění přistání. Jeho tým to zvládl o rok dříve – a ještě pod plánovaným rozpočtem. Jak Kennedy řekl, byl to cíl, který měl „organizovat a měřit to nejlepší z našich energií a schopností“.

Všimněte si slov „to nejlepší z“. A uvědomte si ještě jednu věc: abyste mohli ze sebe vydat to nejlepší, musíte se zároveň rozhodnout, v čem budete záměrně průměrní nebo dokonce špatní.

Podívejte se na IKEA. Švédský nábytkářský gigant je příběhem obrovského úspěchu, že? IKEA se však stala úspěšnou i proto, že si vědomě určila, v čem bude „špatná“: v montáži nábytku za zákazníka a v maximálním pohodlí při nákupu. To je v pořádku. Firma má hodnotu kolem 40 miliard dolarů právě proto, že v tom, na čem jí nezáleží, je ochotně podprůměrná – aby mohla být špičková v tom, na čem jí záleží.

Jaký je tedy váš BHAG? V čem budete opravdu dobří – a v čem se vědomě spokojíte s horším výkonem –, abyste svůj velký cíl uskutečnili?