Odvážní

Základní otázkou, kterou si kladou všechny firmy, je, jak rychle růst a rozvíjet své podnikání. Jaký je tedy trik? Musíte být odvážní. Odvážná firma je taková, která dokázala odemknout sílu exponenciálního růstu.

Tato kapitola vysvětluje, jak nové technologie umožňují nové formy exponenciálního růstu. Vznik globální online komunity otevřel možnosti, které byly ještě před dvaceti lety jen snem. Crowdsourcing, crowdfunding a další způsoby, jak využít sílu této komunity, mohou během velmi krátké doby katapultovat startup ze stagnace k dominanci.

Dozvíte se například, jak Clarence Johnson navrhl první proudový vojenský letoun Spojených států za pouhých 143 dní, jak přimět ostatní, aby zaplatili za stavbu bazénu, nebo jak „donutit“ své rostliny, aby vám samy řekly, co potřebují.

Před přibližně 66 miliony let vyhladil asteroid všechny dinosaury a uvolnil tak prostor nové skupině zvířat – našim chlupatým předkům, savcům. Dnes se však odehrává další monumentální událost, která otřásá moderním světem: nástup exponenciálních technologií. A stejně jako onen osudový asteroid, i exponenciální technologie smetou dnešní „dinosaury“ – těžkopádné firmy, které se brání inovacím.

Naše chápání exponenciálního technologického růstu poprvé formuloval Gordon Moore, zakladatel společnosti Intel. Všiml si, že počet tranzistorů na integrovaných obvodech se pravidelně zdvojnásobuje přibližně každých 12 až 24 měsíců. Tento trend exponenciálního růstu se nazývá Mooreův zákon.

Abychom pochopili, jak Mooreův zákon ovlivňuje náš svět, vezměme v úvahu, že naše chytré telefony jsou dnes zhruba milionkrát levnější a tisíckrát výkonnější než superpočítač z roku 1970.

Jakmile se nějaké médium nebo technologie digitalizuje – například když se fotografie změnila z obrázků na fyzickém filmu na snímky uložené jako jedničky a nuly – její růst se stává exponenciálním. Po digitalizaci fotografie zažila takový rozmach a nárůst popularity, že firmy byly brzy ochotny investovat obrovské částky, jen aby se na této vlně svezly. Facebook například koupil Instagram za ohromující 1 miliardu dolarů.

Exponenciální technologie nám kromě skvělých gadgetů, jako jsou chytré telefony, přinášejí i něco jiného: demokratizují možnost měnit svět. 3D tisk například dále podporuje demokratizaci výroby. Díky němu už výroba nového modelu automobilu nevyžaduje stavbu zcela nové továrny. S odpovídajícími zdroji to dnes může zvládnout téměř kdokoli. Většina automobilů má dnes 3D tištěné součásti a celý vůz lze vytisknout na jednom místě během jediného dne.

V menším měřítku někteří odborníci věří, že 3D tiskárny se stanou rozumnou investicí i pro jednotlivé domácnosti. 3D tiskárna může rychle vyrobit tolik produktů, že se sama zaplatí, a pokud by si ji pořídila každá domácnost, nevyhnutelně by to změnilo celý svět výroby.

V dnešní době znamená být úspěšným podnikatelem mimo jiné vědět, které exponenciální technologie jsou na prahu masového rozšíření. Jednou z nich je umělá inteligence (AI), která brzy pronikne do našich každodenních životů. Některé systémy se už dnes blíží téměř lidské sofistikovanosti.

Ray Kurzweil, spoluzakladatel Singularity University, například vyvíjí AI s porozuměním přirozenému jazyku. Jinými slovy, učí počítače chápat jemné nuance jak v mluvené, tak v psané řeči. Úspěch v této oblasti by měl hluboké důsledky. Pokud bychom mohli strojům klást složité otázky a dostávat odpovědi formulované nejen na základě logické, ale i emocionální inteligence, schopnost AI chápat svět by se mohla vyrovnat té lidské – nebo ji dokonce překonat. Kurzweil odhaduje, že stroje nás v tomto směru předstihnou už kolem roku 2029.

Další exponenciální technologií, která se blíží všudypřítomnosti, je senzorová technika. Senzor je jakékoli zařízení, které detekuje informace, například teplotu nebo vibrace. Když jsou tyto senzory připojeny k síti, mohou nám tyto informace předávat. Jak jejich cena klesá, jediným limitem jejich využití je naše fantazie. A s každým technologickým pokrokem jejich počet roste.

Abychom si udělali představu o tom, kolik senzorů existuje, představme si, že vezmeme všechny iPady a iPhony na světě a rozložíme jejich senzory na zem. V roce 2012 byla celková plocha pokrytá těmito senzory rovna zhruba 2 000 fotbalovým hřištím; v roce 2015 to mělo být třikrát více. Jinými slovy, senzorů bude tolik, že by pokryly polovinu Manhattanu.

S rostoucí dostupností senzorů přicházejí nové příležitosti k inovacím. V malém měřítku už dnes existují například sady, které umožňují vašim pokojovým rostlinám „tweetovat“, když potřebují zalít, nebo pivní půllitry, které vám během Oktoberfestu spočítají, kolik jste toho vypili. Možnosti jsou v podstatě nekonečné.