Odvaha důvěřovat

Řekli vám někdy, že jste příliš důvěřiví? Bojíte se, že vaše povaha dává lidem příležitost vás využívat? Nebo jste naopak tak nedůvěřiví, že nevěříte nikomu – ani sami sobě? Pro mnoho lidí je důvěra složitý pocit, se kterým se těžko zachází. Nedostatek důvěry však může váš život naplnit strachem, podkopávat vztahy a bránit vám v naplnění vašeho skutečného potenciálu.

Pokud potřebujete posílit sebevědomí a hledáte způsoby, jak se naučit více důvěřovat, následující kapitoly vám ukážou, kde začít. Seznámíte se s osvědčenými způsoby, jak se otevřít druhým lidem, a díky tomu se budete ve světě kolem sebe cítit mnohem bezpečněji.

V tomto shrnutí také zjistíte:

• proč jsou přehnané reakce často pochopitelné, jen špatně nasměrované,
• jak může zdánlivě odtažitý partner ve skutečnosti toužit po větší, nikoli menší intimitě,
• a proč vám prosté soustředění na dech může skutečně pomoci posílit sebevědomí.

Jak těžké je pro vás mluvit o svých pocitech s cizím člověkem? Vnímáte svět jako obecně bezpečné místo? Vaše odpovědi budou z velké části záviset na vašich dětských zkušenostech.

Děti, které si vytvoří s rodiči silné citové vazby, se ve světě cítí bezpečněji a snáze lidem důvěřují. Když matka utěšuje vyděšené dítě, dítě se učí matce důvěřovat, více se k ní připoutává a cítí se jistěji i v širším prostředí.

Děti, které nikdy nezažijí tento typ rodinného pouta, obvykle v dospělosti narážejí na potíže ve vztazích. Těžko se otevírají druhým a bojí se, že budou emocionálně zraněny, pokud to zkusí.

Naše tělo si po celý život pamatuje chvíle klidu a bezpečí strávené v náručí rodiče. Tyto vzpomínky nás v těžkých obdobích utěšují a připomínají nám, že svět může být bezpečným místem. Když byl autor mladý, jeho matka, babička a prateta mu každou sobotu večer připravovaly koupel. Takto hřejivé vzpomínky mu dodnes pomáhají zvládat náročné situace.

Děti potřebují péči, ale i péče může být někdy příliš. Pokud je rodič příliš majetnický a kontrolující, dítě si nemůže vytvořit potřebnou míru samostatnosti. Proto je důležité, aby rodiče s tím, jak děti rostou, postupně pouštěli kontrolu.

Mladí lidé potřebují prostor k objevování světa a testování hranic – s vědomím, že rodiče jsou stále nablízku, aby je podpořili, když se něco pokazí. Právě taková svoboda umožňuje dětem rozvíjet důvěru v sebe sama – klíčovou dovednost pro vytváření a udržování zdravých vztahů v dospělosti.

Filmy často ukazují idealizovanou podobu romantiky, v níž noví milenci euforicky vstupují do vztahu. Skutečné vztahy však obvykle vypadají jinak. Zralí dospělí věnují první fázi vztahu tomu, aby si ověřili, zda je druhý člověk důvěryhodný.

Důvěra je základem stabilního a zdravého vztahu, protože oběma partnerům umožňuje cítit se v bezpečí a skutečně prožívat intimitu. Důvěryhodný člověk se zavazuje k blahu svého partnera a usiluje o to, aby vztah udržel a rozvíjel.

Vaše štěstí by však nemělo záviset výhradně na tom, zda je váš partner důvěryhodný. Základní buddhistické učení říká, že svět je neustále v pohybu a nic není zcela spolehlivé. Přijetí této skutečnosti je klíčovou součástí štěstí – proto přijměte i to, že váš partner se může a bude měnit.

Partner, kterému nedůvěřujete, nemůže naplnit vaše potřeby – a partner, který vaše základní potřeby dlouhodobě nenaplňuje, pro vás nemůže být skutečně důvěryhodný. Pamatujte na svých pět základních potřeb (Pět A): partner, který vám věnuje pozornost, oceňuje vás, přijímá vás, projevuje vám náklonnost a dopřává vám svobodu být sám sebou.

Partner, který nedůvěřuje sobě ani druhým, může být natolik pohlcen vlastními vnitřními konflikty, že dělá pravý opak toho, co by naplnilo potřeby jeho protějšku. Může se například snažit kontrolovat každý krok partnera, pokud očekává nevěru. Tím však porušuje svobodu ve vztahu.

Člověk, který nevěří sám sobě, si také může myslet, že nedokáže být šťastný sám, a začne se na partnera přehnaně upínat. Bude očekávat více náklonnosti, než je druhý schopen poskytnout, a zároveň ho může ze zlosti od sebe odhánět. Říká si přitom věty jako: „Stejně nesnáším přilnavé lidi!“, když nedostává pozornost, o které je přesvědčen, že ji potřebuje.