Očekávat to lepší

Pokud jste těhotná nebo těhotenství plánujete, je snadné nechat se zahltit všemi zákazy, omezeními a doporučeními. Možná vám někdo řekl, abyste vynechala kávu a uzeniny, ale vlastně nevíte proč. Možná vás lékař pokaždé pokárá, když přiberete víc, než kolik se „má“ v těhotenství, a vy se bojíte, jak to ovlivní vaše dítě.

Autorka knihy, ekonomka Emily Oster, během vlastního těhotenství zjistila, že ženám se obvykle předkládá jen seznam pravidel, která mají dodržovat – bez vysvětlení a bez odkazu na vědecké důkazy. Rozhodla se proto podívat se na data sama, což jí jako přední ekonomce výrazně usnadnilo práci. Nakonec zjistila, že velká část těchto pravidel je přinejmenším zavádějící, a některá jsou prostě chybná.

Tyto úryvky shrnují Osterové zjištění, vyvracejí rozšířené mýty a rozplétají složitější otázky kolem těhotenství – od početí přes jednotlivé trimestry až po samotný porod. V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte,

• zda si v těhotenství můžete dát sklenku vína,
• jaká jsou skutečná rizika prenatálního screeningu a invazivních testů,
• a proč jsou televizní scény s náhlým prasknutím plodové vody často velmi zavádějící.

Když se přední ekonomka Emily Oster dozvěděla, že je těhotná, zjistila, že téměř každé rozhodnutí je obklopené přísnými doporučeními a zákazy. Byla zvyklá věřit jen tvrzením, která stojí na solidních datech, ale většina dostupných informací o těhotenství byla buď nekvalitní, nebo si navzájem odporovala. Její lékařka navíc často nabízela spíš hotové závěry než skutečná vysvětlení.

Když se Oster ptala gynekologa na konkrétní medicínská či životní rozhodnutí, očekávala přehled možných rizik a přínosů podložený daty. Místo toho narážela na striktní poučky typu: „amniocentéza je jen pro ženy nad 35 let“ nebo „těhotné ženy by měly úplně přestat pít kávu“. Začala proto přemýšlet, nakolik jsou tato pravidla jen svévolné společenské normy udržované dezinformacemi a přehnanou opatrností.

Rozhodla se použít principy ekonomického rozhodování a ponořila se do světa prenatální medicíny. Ekonomický rámec rozhodování vyžaduje dvě věci.

První jsou kvalitní data – ta však v běžných knihách a článcích o těhotenství často chyběla. Dozvěděla se například, že „jeden až dva drinky týdně jsou pravděpodobně v pořádku“ a že prenatální testování je „riskantní“. Co ale přesně znamená „pravděpodobně v pořádku“ a „riskantní“ v číslech? Aby získala konkrétní údaje, musela jít ke zdroji: k odborné lékařské literatuře, na níž jsou oficiální doporučení založena.

Výzkum v oblasti těhotenství je velmi různorodý – od vysoce kvalitních studií až po práce s výraznými metodologickými slabinami. Oster byla dobře vycvičená v tom, jak mezi nimi rozlišovat. Ekonomové totiž často nemají k dispozici randomizované kontrolované studie – zlatý standard výzkumu – a musejí umět vytěžit maximum z tzv. observačních dat.

Například při zkoumání vlivu alkoholu v těhotenství nemůže výzkumník eticky přidělit některým ženám, aby pily. Může ale sledovat ženy, které v těhotenství pijí samy od sebe, a porovnávat je s těmi, které nepijí. Právě práce s takovými daty je pro ekonomy běžná. Když Oster tuto dovednost aplikovala na výzkum těhotenství, zjistila, že mnohá doporučení stojí nejen na problematických studiích, ale i na příliš opatrných a zkreslených interpretacích.

Druhým prvkem ekonomického rámce je zvažování nákladů a přínosů každého rozhodnutí. To je velmi individuální – zvlášť v těhotenství. Různé ženy mají různé preference a kladou důraz na jiné věci. Přesto je užitečné mít co nejjasnější představu o tom, jaké konkrétní přínosy a rizika jsou s daným rozhodnutím spojené.

S těmito informacemi mohou ženy činit promyšlená rozhodnutí, místo aby slepě následovaly obecná doporučení. V následujících kapitolách najdete závěry, k nimž Oster dospěla po prostudování výzkumu mnoha aspektů těhotenství. Některé její závěry potvrzují běžně přijímané názory, jiné je zpochybňují nebo přímo vyvracejí. Důkazy za vás rozhodnutí neudělají, ale pomohou vám převzít kontrolu, přemýšlet kriticky a rozhodovat se informovaně.

Pokud se snažíte otěhotnět, pravděpodobně máte spoustu otázek. Jaký věk je už „příliš vysoký“? Ovlivňuje dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce plodnost? Co všechno musíte změnit ve svém životním stylu – a co je naopak přehnaná obava?

Jedním z nejčastějších strašáků je věk. Opravdu jsou vaše vajíčka „nejlepší do 35 let“, jak to někdy bulvárně formulují články? Rozhodně ne tak jednoduše. Je pravda, že plodnost s věkem klesá a po čtyřicítce prudčeji. Přesto ve studii dvou tisíc žen, které se snažily otěhotnět, otěhotnělo během jednoho roku 36 procent těch, kterým bylo přes 40.

Další častou otázkou je fyzická kondice. Musíte být v perfektní formě, abyste měla zdravé těhotenství? Ne. Obezita je sice spojená s vyšším rizikem komplikací pro matku i dítě, ale pár kilo navíc samo o sobě zásadní problém nepředstavuje.

Pro samotné početí je klíčové načasování. Otěhotnět můžete až pět dní před ovulací, ale nejvyšší šance je v den ovulace a den před ní. Existují tři hlavní metody, jak ovulaci odhadnout: sledování bazální teploty, pozorování děložního hlenu a tzv. ovulační testy z moči.

Testy z moči jsou nejpřesnější, ale při ceně kolem 40 dolarů měsíčně také poměrně drahé. Sledování teploty je naopak zdarma a poměrně jednoduché: každý den ve stejnou dobu si změříte teplotu. Ovulaci poznáte zpětně podle toho, že po ní zůstává vaše bazální teplota zhruba dva týdny mírně zvýšená. Ve studii z 90. let na Neapolské univerzitě dokázalo asi 60 procent zúčastněných žen pomocí této metody určit den ovulace nebo den před ní.

Další možností je sledovat děložní hlen. Před ovulací bývá čirý a tažný, podobný vaječnému bílku. Odeberete ho tak, že si čistým prstem sáhnete do pochvy a přejedete kolem děložního čípku. Podle téže neapolské studie je tato metoda při určování dne ovulace zhruba z poloviny přesná.

Představme si, že jste načasování zvládla: určila jste ovulaci a v ten den jste měla pohlavní styk. Jste těhotná? Možná ano, možná ne – to ukáže až těhotenský test za zhruba dva týdny. Máte se v tomto „čekacím období“ zcela zříct alkoholu? Podle dostupných důkazů to není nutné. Ani sklenka whisky v této fázi nepoškodí vyvíjející se embryo.

Nadměrné pití alkoholu sice může poškodit některé buňky, z nichž se embryo vyvíjí, ale v rané fázi vývoje je organismus do určité míry schopen tyto buňky nahradit. Pokud by však bylo poškození příliš velké, embryo se prostě neuchytí a těhotenství vůbec nezačne – nikoli že by se vyvíjelo s těžkým poškozením. To samozřejmě neznamená, že je rozumné v této době pít hodně, ale obava z jednorázové sklenky alkoholu před potvrzením těhotenství je přehnaná.