Nová cesta pro matky

Pojďme si to otevřeně přiznat: většina pracovních prostředí v naší společnosti nebyla navržena pro pracující matky. V posledních letech se sice někteří zaměstnavatelé snaží být vstřícnější, ale stále se běžně očekává, že matky budou pracovat na plný úvazek, jako by žádné děti neměly. Zároveň se neustále setkávají s naivními stereotypy, podle nichž je mateřství neslučitelné s profesionálním světem.

Kvůli těmto společenským bariérám mají matky, které si vezmou volno na výchovu dítěte, často velký problém s návratem do zaměstnání. To je třeba změnit. Matky představují obrovský, dosud z velké části nevyužitý potenciál. Otázka zní: jak tento talent zapojit, aniž by tím trpěla péče o děti?

Podívejme se blíže na stereotypy spojené s mateřstvím. Následující úryvky ukazují, že mít děti neznamená zastavit vlastní život, že matky jsou ve skutečnosti vynikající zaměstnankyně i lídryně v byznysu a že mohou dosáhnout kariérního úspěchu, aniž by slevovaly ze svých rodičovských povinností.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• jak přetrvávající společenské signály ženy oslabují,
• jak využít své děti k navazování kontaktů a budování sítě,
• a proč je pro rodiče tak těžké skutečně rovným dílem sdílet péči o děti, i když se hlásí k rovnostářským ideálům.

Ženy jsou příliš často nuceny odsunout své osobní hodnoty na druhou kolej, aby mohly uspět v prostředí nastaveném podle mužských pravidel. To platilo i pro autorku, když pracovala v oblasti public relations. Vždy dávala přednost laskavosti, spolupráci a vzájemné podpoře před konkurenčními praktikami. V jejím pracovním prostředí však byly tyto hodnoty vnímány jako slabost. A tak je – jako „dobrá zaměstnankyně“ – tiše schovala.

To vedlo k rozporu mezi její osobní identitou a pracovním já. Pracovala na cílech, kterým sama nevěřila, a řídila se hodnotami, s nimiž vnitřně nesouhlasila. Začala se cítit jako loutka ovládaná něčí cizí rukou.

Klíčové poselství zní: mateřství vám může pomoci znovu vystavět kariéru v souladu s vašimi hodnotami.

Byla tak uvězněná v rutině „od devíti do pěti“, že považovala tento nesoulad za normální. Vždyť v práci je nespokojený skoro každý, ne? Pak se ale stala matkou – a její pohled na svět se úplně změnil.

Jedním z největších darů prvních let mateřství bylo to, jak dokonale „přeprogramovaly“ její starý korporátní způsob uvažování. Tyto roky byly tak intenzivní, že ji donutily odstranit ze života prakticky vše nepodstatné, aby mohla veškerou energii soustředit na podporu svého dítěte.

Poprvé v životě zažila radost z práce, která byla v naprostém souladu s jejími hodnotami. Milovala péči o jiný život. Připadalo jí to jednoduše správné.

O pár let později se rozhodla vrátit do profesního světa. Stejně jako mnoho žen, které se staly matkami, se však nechtěla vracet ke starému způsobu života. Mateřství jí dalo příležitost svou kariéru přestavět – a tentokrát chtěla pracovat na něčem, čemu opravdu věří.

Do své práce proto přenesla lásku k mateřství. Založila web beyondtheschoolrun, který propojuje matky a podporuje je při hledání smysluplné práce. Protože podniká v oblasti, na které jí skutečně záleží, svou práci miluje, jde jí přirozeně od ruky a dobře se doplňuje s její pečovatelskou rolí.

Dnes je beyondtheschoolrun úspěšným projektem s prosperující online komunitou.

Podstatné je, že práce není jen způsob, jak zaplatit účty. Pokud chceme v práci skutečně uspět a být spokojení, musí být v souladu s našimi hodnotami. Prvním krokem na vaší kariérní cestě je proto zjistit, co je pro vás doopravdy důležité.

Proč se společnost začne k ženám chovat jinak ve chvíli, kdy se stanou matkami? Všimli jste si někdy, že číšníci nebo pokladní obvykle směřují otázky ohledně platby k otci a matku přitom přehlížejí? Automaticky se předpokládá, že rodinné finance řídí táta.

Další příklad: otců se lidé mnohem častěji ptají, čím se živí, než matek. I když je žena momentálně doma s dětmi, málokdo se zajímá o to, co dělala předtím, než se stala matkou, nebo co plánuje dělat dál.

Neustálé společenské signály tohoto typu ukazují na hluboce zakořeněné očekávání: jakmile se žena stane matkou, její kariéra končí. Předpokládá se, že mateřství je s profesním světem neslučitelné.

Klíčové poselství zní: matky jsou skvělé zaměstnankyně i lídryně v podnikání.

Lidé přitom často nemají žádný zlý úmysl, když automaticky předpokládají, že matka je doma na plný úvazek. Tento předpoklad ale může být nesmírně ponižující, jak autorka sama zažila. Jednou, když spěchala na důležitou schůzku, jí dva muži pomohli s kočárkem do vlaku a zeptali se, kam jde nakupovat. Tak ji zaskočilo, že jako matka „přece musí“ mířit do obchodu, že se jí ani nechtělo říkat, že ve skutečnosti jede na Downing Street, aby mluvila s poradcem premiéra.

Matky, které neustále narážejí na předpoklad, že jejich kariérní vyhlídky jsou omezené, se nevyhnutelně začnou cítit oslabované. Proč ale společnost předpokládá, že matky do pracovního prostředí nepatří?

Mateřství je přitom nesmírně náročná, formující a posilující zkušenost, která ženy vybavuje celou řadou cenných dovedností. Učí je například:

• jak si organizovat čas tak, aby z něj vytěžily maximum,
• jak myslet a plánovat dopředu,
• jak vyhledávat podporu a budovat komunitní sítě.

To vše jsou klíčové dovednosti pro podnikání i pro jakoukoli náročnější profesi.

Místo aby byly matky považovány za méně schopné, měly by firmy oceňovat jejich vytrvalost, přizpůsobivost a obrovskou pracovní morálku. A samy matky by měly vědět, že je možné vybudovat prosperující podnik nebo úspěšnou kariéru i vedle nároků mateřství. Ve skutečnosti platí: pokud dokážete vychovat dítě, velmi pravděpodobně dokážete i řídit firmu.