Myslete jako raketový vědec

Snížili jste laťku toho, čeho si myslíte, že můžete dosáhnout? Nebo, co je ještě horší, smířili jste se s průměrností? Možná vás frustruje, že nedokážete přijít s řešením, které by váš byznys posunulo na novou úroveň. Nebo si možná říkáte, že vaše ambice jsou ve skutečnosti jen iluze. A proč byste si to nemysleli? Není úspěch vyhrazený jen pro pár výjimečných géniů nebo pro lidi s dostatkem peněz, aby mohli následovat své sny?

Pravda je, že každý je schopen dosáhnout průlomu – ať už jde o brilantní nápad na nový produkt, povýšení v práci, nebo třeba osvojení nové dovednosti. To, co odlišuje ty, kterým se to daří, od těch ostatních, nejsou nutně inteligence ani peníze, ale způsob myšlení. Jakmile změníte přístup k problémům a výzvám, můžete udělat obrovské pokroky ve všech oblastech svého života.

Abyste tuto změnu dokázali, musíte se naučit myslet jako raketový vědec. V tomto shrnutí se dozvíte, v čem spočívá tajná přísada originality, proč byste se měli častěji nudit a co mají společného astronauti a komici.

Inženýři a vědci z NASA Jet Propulsion Laboratory mají zvláštní tradici. V rozhodujících okamžicích každé vesmírné mise zobají arašídy. Tento zvyk vznikl ve chvíli, kdy se po dlouhé sérii neúspěchů konečně podařilo úspěšně odstartovat sondu Ranger. Ten den si jeden z inženýrů přinesl do řídicího střediska pytlík arašídů. Od té doby se při každém startu jedí arašídy – jako talisman proti smůle.

To ukazuje, že i ti nejracionálnější z nás se bojí nejistoty. Proto se uchylujeme k podivným rituálům – jako je pojídání arašídů nebo nošení „šťastných“ džín – abychom získali pocit kontroly. Nemůžeme si pomoci, je to hluboko v nás. Strach z neznámého pomáhal našim předkům přežít setkání se šavlozubými tygry.

Když se ale nejistotě zcela vyhýbáme, zavíráme si dveře k novým možnostem. Klíčové poselství této kapitoly zní: změna postoje k nejistotě vás otevírá objevování.

Vědci nevidí nejistotu jako něco, čeho je třeba se bát. Když stojí před temnou místností plnou stínů, neodvrátí se od ní jako většina z nás. Naopak – zkoumají ji, dokud nenajdou vypínač. Jakmile se rozsvítí, mohou zhodnotit, co objevili. Možná tam bude něco zajímavého, nebo třeba další dveře vedoucí k dalšímu tajemství. Nejistota je neděsí, ale naopak je povzbuzuje. Místo aby se báli příšer, které by se mohly skrývat v rozích, soustředí se na všechny úžasné věci, které čekají na objevení.

Existují praktické kroky, jak se z neznámého přestat nechat svazovat a začít se jím nechat inspirovat. Začněte tím, že si položíte otázku, jaký by byl ten úplně nejhorší možný výsledek. Pak zvažte, jak pravděpodobné je, že k němu skutečně dojde. Zapište si tyto myšlenky – pomůže vám to zasadit je do reálných souvislostí, protože opravdové tragédie jsou vzácné. Většinou zjistíte, že věci, na kterých vám nejvíc záleží, zůstanou nedotčené, i kdyby se naplnil ten nejhorší scénář.

Uvědomění si této skutečnosti oslabuje vaše obavy z vykročení na novou cestu. Jakmile svým strachům pohlédnete do tváře, získáte svobodu vydat se vpřed a zjistit, čeho všeho můžete dosáhnout.

Technologický podnikatel Elon Musk měl problém – problém v hodnotě 20 milionů dolarů. Chtěl založit vesmírnou společnost, aby mohl uskutečnit svůj sen o osídlení Marsu. Jenže si nemohl dovolit ani jednu raketu. Všechny letecké společnosti, které je vyráběly, zadávaly práci subdodavatelům, a ti ji zase posílali dál. Každý mezičlánek si připočítával marži, která už tak drahý produkt ještě více prodražovala. Rakety se tak staly prakticky nedostupnými.

Musk byl na pokraji toho, že se svého snu vzdá, když ho napadla zásadní otázka. Zeptal se sám sebe: Co je vlastně potřeba k tomu, abychom se dostali do vesmíru? Odpověď zněla samozřejmě: raketa. A z čeho se raketa skládá? Ze surovin. Po několika výpočtech Musk zjistil, že samotné materiály tvoří jen asi 2 procenta průměrné ceny rakety. A pokud by většinu výroby přesunul dovnitř firmy, získal by mnohem větší kontrolu nad kvalitou i nad rozpočtem. Tím, že se rozhodl jít vlastní cestou, mohl začít svůj sen uskutečňovat.

Klíčové poselství této kapitoly je: nejlepší způsob, jak inovovat, je přestat se slepě přizpůsobovat.

Život je plný rutin a rituálů, které dodržujeme, aniž bychom o nich přemýšleli. Vstáváme ve stejnou dobu, chodíme do práce stejnou trasou, každý den si dáváme k obědu totéž. Má to svůj smysl – jednoduše nemáme čas ani kapacitu analyzovat každé jednotlivé rozhodnutí. Když ale slepě následujeme zastaralé rutiny, začneme upřednostňovat proces před výsledkem. Místo abychom se ptali, zda neexistuje lepší způsob, jak něco udělat, uvězníme se v návycích, které brání originálním myšlenkám.

Od omezujících rutin se můžete osvobodit tím, že v sobě probudíte „raketového vědce“. Raketoví vědci používají tzv. myšlení od prvních principů. Tato metoda vás vede k tomu, abyste systematicky zpochybňovali každý aspekt situace, dokud se nedostanete k neoddiskutovatelným základním pravdám – například že k výrobě rakety potřebujete určité suroviny. V průběhu tohoto cvičení odložte všechny předpoklady o tom, jak se věci dělaly v minulosti. To vás posune za zavedené hranice, jako je víra, že rakety si mohou dovolit jen vládou financované vesmírné agentury. Právě tady vstupujete do oblasti skutečně inovativního myšlení.

Abyste poznali, které procesy stojí za to zpochybnit pomocí myšlení od prvních principů, zeptejte se sami sebe, proč děláte věci právě tak, jak je děláte. Když svou odpověď obhajujete, ujistěte se, že vaše vysvětlení vychází z dnešní reality – ne z minulosti. Stejně jako Musk můžete zjistit, že když si razíte vlastní cestu, dokážete dosáhnout i velmi ambiciózních cílů.