Menší, rychlejší, lehčí, hustší, levnější

Od počátku dvacátého století jsme svědky ohromného množství technologických a průmyslových inovací, které usnadnily život téměř každému. Tyto inovace však vždy přicházely za vysokou cenu pro naši planetu. Znečistili jsme vzduch, kontaminovali jezera a řeky, vyhubili zvířata a zničili přirozené biotopy i celé ekosystémy.

Když si to mnoho lidí uvědomilo, začali se chtít vracet zpět – zvrátit inovace a vrátit se k dřívějšímu způsobu života. Pokud však chceme čelit katastrofálním následkům, s nimiž se dnes potýkáme my i naše planeta, není to správné řešení.

Následující kapitoly vysvětlí proč a ukážou, jak můžeme z této probíhající krize, která ohrožuje naši existenci, vyjít ještě silnější. V tomto shrnutí zjistíte, zda i vy trpíte úzkostí z kolapsu, proč je nerealistické a škodlivé vracet se k „jednoduššímu“ způsobu života a jak souvisí naše potřeba rychlosti s tepovou frekvencí vašeho srdce.

Lidstvo dnes čelí celé řadě složitých problémů, jako jsou změna klimatu, terorismus, krvavé občanské konflikty či hrozba jaderné války. Je ale už příliš pozdě tyto problémy řešit a posunout se dál? To je jedna z nejzásadnějších otázek naší doby.

Zatímco mnozí lidé jako by byli připraveni to vzdát a rezignovat, taková rezignace není cestou vpřed, pokud chceme tyto problémy skutečně řešit. V současnosti jsme neustále bombardováni špatnými zprávami ze všech koutů světa. Často jde buď o zprávy o přírodních a ekologických katastrofách, jako jsou zemětřesení či tsunami, nebo o politické krize, například války a teroristické útoky. Náš pohled na svět je tak neustále formován nepříjemnými informacemi.

Tento nepřetržitý příval špatných zpráv u mnoha lidí vyvolává takzvanou úzkost z kolapsu – strach, že svět, jak ho známe, stojí na pokraji zničení a že s tím nemůžeme nic dělat. Může být lákavé se vzdát a smířit se s představou, že se svět prostě zhroutí. Takový postoj nám však brání usilovat o zlepšení vlastního života i životů lidí kolem nás.

Technologické inovace byly po celé dějiny stálým zdrojem dramatického zlepšování každodenního života lidí na celém světě. Díky nim žijeme déle a zdravěji než kdykoli předtím. Pokroky v medicíně nám umožnily překonat dříve smrtelné nemoci, jako byly pravé neštovice nebo dětská obrna.

Inovace vedly také ke vzniku internetu – nástroje, který nám poskytuje přístup k nesčetným webovým stránkám, z nichž mnohé jsou plné užitečných informací. Internet umožňuje milionům lidí získat vzdělání, které obohacuje život a které by pro ně jinak bylo nedostupné.

Je zřejmé, že inovace stály u zrodu mnoha pozoruhodných úspěchů, které zlepšily životy lidí po celém světě. Nyní se podíváme na některé z inovací, které lidé v posledním tisíciletí vytvořili, a na to, jak nám podobné inovace mohou pomoci zachránit nás i naši budoucnost.

Dějiny jsou plné příkladů geniality lidské mysli. Kamkoli se podíváme, lidé nacházeli způsoby, jak zlepšit svůj život i životy ostatních. Tato zlepšení měla podobu inovací, díky nimž se věci stávaly lepšími, rychlejšími a dostupnějšími pro stále více lidí.

Uvažujme například o vynálezu knihtisku. Ten umožnil vyrábět knihy mnohem rychleji a levněji než kdykoli předtím. Díky této inovaci získali běžní lidé přístup k obrovskému množství informací. Předtím se mnozí, kteří si knihy nemohli dovolit, museli spoléhat na ústní předávání informací od těch, kdo je měli.

Podobně je tomu s letadlem. První funkční stroj sestrojili bratři Wrightové. V roce 1903 se Wilburovi a Orvillovi podařilo se svým letadlem vzlétnout na 12 sekund – na tehdejší dobu šlo o ohromující úspěch. Století inovací pak tento vynález zdokonalilo způsoby, které by byly před více než sto lety zcela nepředstavitelné. Dnes můžeme během několika hodin doletět prakticky kamkoli na světě.

S každou pozitivní inovací však přicházejí i rizika. Technologie, které vytváříme, mohou být zneužity a stát se nebezpečím pro lidské životy. Nejzřejmějším příkladem je vynález jaderných zbraní. Před jejich vznikem nebylo možné, aby jeden stát způsobil jinému tak rozsáhlé škody takřka okamžitě.

Znamená to, že bychom měli přestat inovovat? Je pravda, že některé inovace měly negativní důsledky – nejaktuálnějším a nejvýraznějším příkladem je změna klimatu. Návrat k primitivnějším formám života by však měl mnohem horší následky než pokračování v inovacích. V další části se podíváme na některé z těchto možných důsledků.