Kryptoaktiva

V době psaní tohoto textu jsou kryptoměny velmi aktuálním tématem debat. Někteří tvrdí, že představují budoucnost a že právě teď je vhodná doba investovat. Jiní vám naopak řeknou, že jde jen o módní výstřelek a že investice do bitcoinu je jen sofistikovaný způsob, jak vyhodit peníze oknem. Kdo má pravdu? Nebo je pro vás všechno kolem kryptoměn stále španělskou vesnicí a pořád se ptáte, co to vlastně kryptoměna je?

Ať tak či onak, tyto úryvky nabízejí některé odpovědi: přinášejí stručnou historii bitcoinu a technologie blockchain a také užitečné investiční tipy a varování. Budoucnost financí je už tady; jedinou otázkou je, jak dlouho potrvá, než si toho svět opravdu všimne. Žijeme bezpochyby ve vzrušující době, ale jedno varování: prostředí kryptoměn se rychle mění, proto se ujistěte, že budete následovat rady autora a provedete si vlastní důkladný průzkum.

V tomto shrnutí se dozvíte o tajemných počátcích bitcoinu, na co si dát pozor v bílé knize projektu a co přesně znamená, že je peněženka „horká“.

Pokud jste poslední roky nestrávili v jeskyni na opuštěném ostrově, pravděpodobně jste už o bitcoinu slyšeli. V posledních letech se o něm i o dalších kryptoaktivech často píše v médiích. Jde o novou, čistě digitální třídu aktiv, která přináší vzrušující příležitosti jak pro zkušené, tak pro začínající investory.

Zde je užší definice kryptoaktiva: je to softwarový protokol spojený s vlastní digitální měnou. Dobře, ale co přesně určuje hodnotu kryptoaktiva?

Hodnota kryptoaktiv – podobně jako hodnota jiných aktiv, například zlata nebo ropy – závisí mimo jiné na nabídce a poptávce na trhu. Na rozdíl od zlata a ropy jsou však kryptoaktiva nehmotná, a proto se jejich hodnota odvíjí od hodnoty softwaru a sítě, nikoli od fyzického zdroje. Ta pak kolísá v souladu s výkyvy trhu.

Podívejme se na bitcoin, abychom lépe pochopili, jak to funguje. Bitcoin, stejně jako všechna kryptoaktiva, se skládá ze softwarového protokolu a s ním spojené měny „bitcoin“. Na rozdíl od většiny jiných aktiv proto nezapadá jen do jedné tradiční třídy aktiv.

Srovnejme to s ropou, která je klasifikována jako spotřební či transformovatelné aktivum – tedy aktivum, které se obvykle kupuje proto, aby se dále zpracovalo nebo použilo k výrobě něčeho jiného. Softwarová složka bitcoinu funguje podobně: lze ji využít k různým účelům a nad ní stavět další aplikace.

Samotná měna bitcoin je však bližší jinému typu aktiva – zlatu, které se řadí mezi aktiva uchovávající hodnotu. Protože je zlato vzácné, esteticky atraktivní a prakticky využitelné, lidé po celém světě se shodli na tom, že má hodnotu.

Kryptoaktiva fungují v jistém ohledu podobně: stejně jako u zlata – a na rozdíl od státem vydávaných měn – je množství jednotek každé kryptoměny omezené. Mnoho lidí proto kupuje bitcoin bez úmyslu s ním aktivně obchodovat. Jednoduše ho drží a spoléhají na to, že jeho hodnota bude v čase růst, podobně jako u zlata či jiných drahých kovů.

Kryptoměny, které uspějí, proto budou ty, které jsou zároveň prakticky užitečné a fungují jako uchovatel hodnoty. Jak už bylo zmíněno, kryptoaktiva tvoří samostatnou třídu aktiv, ale skutečnost, že zároveň zapadají do více existujících kategorií, je činí pro dnešní investory ještě atraktivnějšími – a zvyšuje jejich potenciální hodnotu.

Bitcoin, stejně jako všechna ostatní kryptoaktiva, stojí na technologii blockchain – pojmu, který se často skloňuje, ale málokdo mu skutečně rozumí. Jak tedy blockchain funguje?

Blockchain je v podstatě obrovská digitální databáze, která zaznamenává, kolik jednotek určitého kryptoaktiva kdo vlastní. Na rozdíl od bankovních databází nebo databází centrálních vlád – které obvykle dohlížejí na transakce v dané zemi – jsou blockchainové databáze decentralizované. Neustále se aktualizují a zcela je spravují miliony lidí po celém světě, kteří na svých počítačích provozují příslušný software.

Představme si, že se rozhodnete stáhnout bitcoinový software. Jaké vlastnosti blockchainu tím podpoříte?

Za prvé, je distribuovaný – to znamená, že je veřejně dostupný a může se k němu připojit jakýkoli počítač kdekoli na světě.

Za druhé, je kryptograficky zabezpečený – všechna data jsou šifrována pomocí velmi robustních, počítačem generovaných kódů.

Za třetí, je neměnný: záznamy z něj nelze zpětně mazat, protože blockchainová databáze se neustále synchronizuje a replikuje v globální síti počítačů.

A konečně, neustále roste. Každá bitcoinová transakce je zaznamenána a přidána do blockchainu – a každé takové přidání vytváří nový „blok“. Počítače, které tyto transakce zapisují do databáze, se nazývají těžaři (anglicky miners) a ten, komu se podaří přidat nový blok, je odměněn nově vytvořenými bitcoiny.

Není divu, že těžaři mezi sebou neustále soutěží, kdo zaznamená nové transakce rychleji než ostatní. Protože smazání jakéhokoli záznamu z daného blockchainu by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech, kdo daný software provozují, a protože tento software je často otevřený a veřejně dostupný, je mnohem obtížnější páchat podvody. Čísla nelžou.

Transakce je navíc dokončena teprve tehdy, když ji ověří každá synchronizovaná kopie blockchainu. Je tedy téměř nemožné, aby jednotlivec – nebo dokonce dobře organizovaná skupina zločinců – dlouhodobě zakrývali jakékoli nekalosti. I kdyby se někomu podařilo nelegálně převést velké množství bitcoinů na svůj účet, tento „úspěch“ by byl jen krátkodobý: databáze blockchainu by se brzy přestaly synchronizovat a nesrovnalost by se odhalila.