Krásnější otázka

Když jste byli dětmi, nikdy jste nepřestali klást otázky. „Proč nemohu létat?“ „Kolik lidí je na světě?“ „Když se Země otáčí, proč z ní nespadneme?“ V dětství je naše touha po poznání tak silná, že se prostě musíme ptát – znovu a znovu.

Jakmile ale nastoupíme do školy, naše přirozená láska k otázkám bývá potlačena potřebou nacpat si do hlavy fakta a čísla, abychom zvládli nekonečnou řadu testů. I když vám noční memorování možná pomohlo získat dobré známky, ztráta naší vášně pro kladení otázek je ve skutečnosti velmi nebezpečná.

Následující kapitoly ukazují, proč všichni potřebujeme klást více otázek. Uvidíte, jak můžete objevovat nové příležitosti v životě i v podnikání tím, že si pokládáte ty správné otázky. Dozvíte se, jaká je skutečná síla „krásné otázky“ – síla, která může, pokud ji využijete, změnit váš svět.

V dalších částech se mimo jiné dozvíte:

• proč je „bouře otázek“ účinnější než klasický brainstorming,
• čím se zabývá Right Question Institute,
• a kolik otázek denně položí průměrné čtyřleté dítě.

Lidé mají tendenci myslet si, že jsou výjimeční – jako by stáli stranou zbytku živočišné říše. Co nás ale ve skutečnosti dělá výjimečnými? Opoziční palce? Nebo schopnost vytvářet a používat nástroje?

I když jsou tyto věci důležité, tím, co nás opravdu odlišuje, je naše vrozená touha klást otázky. Jak uvidíte, schopnost ptát se byla klíčová pro náš úspěch jako druhu.

Začněme tím, že kladení otázek podněcuje naši kreativitu a stimuluje nové myšlenky. Kdykoli položíte otázku, automaticky tím zvýrazníte to, co nevíte. A jakmile víte, co nevíte, můžete začít přemýšlet o tom, jak tyto mezery ve svých znalostech zaplnit. Právě tento proces stál za některými z největších inovací v dějinách lidstva.

Stačí se vrátit o několik desetiletí zpět a uvidíme, jak jediná otázka zrevolucionizovala fotografický průmysl. V první polovině dvacátého století se malá holčička zeptala svého otce, který byl fotografem, proč musí čekat, než uvidí snímky, které právě pořídil. Není divu, že ji jeho technická odpověď neuspokojila – ale neuspokojila ani jeho samotného. Dceřina otázka mu vrtala hlavou tak dlouho, až se rozhodl najít lepší odpověď. Po několika letech experimentování nakonec přišel s řešením: s instantním fotoaparátem Polaroid.

Ukazuje se také, že naše otázky jsou často důležitější než odpovědi. V dnešním digitálním světě jsou fakta dostupnější než kdykoli dřív. Ať už potřebujeme datum historické události, graf vývoje ceny akcií nebo třeba lékařský názor, vyhledávače prohledají internet a během několika sekund nám dodají potřebné informace.

Samotná fakta jsou však bezcenná. Mají takovou hodnotu, jak kvalitní jsou otázky, které si klademe.

Děti jako by dokázaly klást nekonečné množství otázek: přemýšlejí, proč je obloha modrá nebo proč čokoládové sušenky nejsou přijatelnou večeří. Jejich neukojitelná zvědavost je pro unavené rodiče zároveň inspirující i vyčerpávající.

Pro děti je svět nový – a aby se o něm dozvěděly víc, ptají se. Výzkum psychologa z Harvardovy univerzity Paula Harrise ukazuje, že děti ve věku od dvou do pěti let položí dohromady zhruba 40 000 otázek!

Mnoho z nich se může zdát hloupých, jen málokterá je ale povrchní. Touha dítěte učit se se projevuje i v tom, jak reaguje na odpovědi, které dostává. Výzkumnice z Michiganské univerzity Brandy Frazierová například zjistila, že předškoláci nepokládají otázky jen proto, aby na sebe strhli pozornost – skutečně je zajímají odpovědi. A co víc, dítě má tendenci v kladení otázek „proč?“ pokračovat, pokud ho odpověď rodiče neuspokojí a nenaplní jeho touhu po poznání.

Bohužel, jakmile vstoupíme do strukturovaného vzdělávacího systému, naše láska k otázkám slábne. Podle výzkumu neziskové organizace Right Question Institute, která se zaměřuje na výuku lidí, jak klást dobré otázky, dochází po nástupu dětí na základní školu k dramatickému poklesu počtu otázek.

Proč? Zdá se, že americký vzdělávací systém děti od kladení otázek spíše odrazuje a místo toho klade důraz na disciplínu a memorování. Úspěch žáka se měří především podle toho, jak dobře zvládá testy. V takovém prostředí má poskytování správných odpovědí u zkoušek přednost před formulováním dobrých otázek. Pod neustálým tlakem na dosažení dobrých známek mají studenti jen málo prostoru k tomu, aby se ptali „proč?“

To může mít pro nás jako dospělé vážné následky. Když vstoupíme na vysokou školu nebo do pracovního života, často už jsme z velké části ztratili schopnost klást účinné otázky – právě v době, kdy by naše otázky mohly mít největší dopad.

Následující kapitoly vám ukážou, jak znovu objevit svou vrozenou schopnost klást dobré otázky.