Každý píše

Žijeme v době chytrých telefonů, virálních videí a sociálních sítí. Když jeden obrázek vydá za tisíc slov, kdo vlastně ještě potřebuje psát? Přesto je dobré psaní dnes důležitější než kdy dřív.

Bez ohledu na to, jak technicky dokonalý nebo vizuálně působivý je váš firemní web či blog, pokud je text špatný, nikdo se u něj nepozdrží ani na jedno slovo. Abychom psali dobře, musíme svému řemeslu věnovat čas a pozornost.

Následující kapitoly nabízejí užitečné tipy a jednoduchá pravidla, která vám pomohou nejen zlepšit každodenní psaní, ale také získávat zákazníky pomocí slov. A kdo ví – možná se z vás stane Shakespeare digitální doby!

V tomto shrnutí zjistíte, proč „ošklivý první návrh“ není důvod k zoufalství, proč je často lepší napsat méně než více a proč stránka „O nás“ ve skutečnosti není o vás, ale o vašem klientovi.

Dělají vám zmatené textovky LOL? IMHO se asi všichni shodneme, že #psaníjeumírajícíumění. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Dnes je dobré psaní dovednost, bez které se neobejdete.

Píšeme každý den. Ať už posíláte e‑mail, komentujete blog nebo přidáváte příspěvek na Facebook, s internetem se slova stala osobní i firemní měnou. O to důležitější je dávat si pozor, jak s nimi zacházíte.

Domovská stránka firmy je například skvělou příležitostí, jak získat zákazníky a představit se zajímavým způsobem. Pokud ale firma bere text na webu jako něco vedlejšího, ohrožuje tím svůj úspěch. Společnosti, které zaplňují své stránky žargonem nebo mlhavými formulacemi, brzy zjistí, že se od nich spousta zákazníků jednoduše odvrací.

Když je psaní tak důležité, jak zajistit, aby vaše texty obstály? Může psát každý, nebo jsou někteří lidé prostě od přírody „na slovo vzatí“? Dobrá zpráva zní: psát dobře se může naučit každý, pokud se drží několika jednoduchých pravidel.

Než vůbec začnete psát, ujasněte si cíl. Jaký je smysl vašeho textu a jaká data nebo informace ho mohou podpořit? Jakmile víte, co potřebujete, pusťte se do sběru podkladů.

Řekněme, že máte napsat článek o otevření nové restaurace. Nejprve přemýšlejte, kdo bude text číst: kdo je vaše publikum? V tomto případě lidé, kteří rádi chodí jíst ven – možná rodiny nebo páry. Pak si začněte shromažďovat konkrétní informace: detaily o restauraci, nabídce, atmosféře a samozřejmě datum otevření.

Teprve teď jste opravdu připraveni začít psát.

Prvním krokem při psaní je jasně si stanovit cíl. Zajímavé je, že mnoho autorů se nedostane ani přes tento úvodní krok. Proč? Protože začít psát je neuvěřitelně těžké.

Důvod, proč tolik z nás trpí „syndromem prázdné stránky“, je ten, že od sebe na začátku čekáme příliš mnoho. Nemůžete prostě vzít pero a na první pokus vytvořit mistrovské dílo – to je nerealistické. Psaní je proces. Začínáte s něčím hrubým a postupně to brousíte.

Nenechte se proto odradit TUFD, tedy ošklivým prvním návrhem. Je to jen kus neotesaného mramoru, ze kterého se teprve vyloupne vaše socha.

Představte si, že máte napsat recenzi filmu a nevíte, kde začít. Film se věnuje složitému tématu a vy máte obavy, že nedokážete postihnout všechny jeho roviny. Jakmile se ale pustíte do psaní, jednoduše si zapisujte své myšlenky tak, jak vám přicházejí, s vědomím, že v textu zůstanou mezery, kam si klidně poznačíte „vložit příklad“ nebo „dopsat podrobněji“.

Jakmile máte tento první nástřel, začnete si všímat silných a slabých míst textu a toho, co je potřeba doplnit nebo přepracovat.

Co dál? Jakmile máte ošklivý první návrh, přichází na řadu úpravy. Můžete k nim přistoupit dvěma základními způsoby.

Při vývojové (strukturální) editaci se díváte na text z nadhledu. Hledáte slova, která mohou být špatně pochopena, nebo formulace, které zkreslují hlavní myšlenku. Tento krok je důležitý, protože se snadno můžete dostat do rozporu sami se sebou nebo použít výrazy, které čtenáře matou.

Při řádkové editaci se naopak soustředíte na konkrétní formulace. Procházíte text větu po větě a škrtáte slova, která tam nepatří, jsou nadbytečná nebo působí jako klišé.