Jak mluvit s blázny

Jste blázni? Představte si následující situaci. Mluvíte s někým blízkým a on najednou řekne něco, co vás vytočí. „Jak si to může dovolit?“ proběhne vám hlavou. Začnete křičet, možná se úplně neovládnete, srdce vám buší a tváře vám hoří. Po takovém výbuchu potřebujete hodinu, než se zase dáte dohromady. Jste si opravdu jistí, že nejste blázni? Jak byste takové chování vysvětlili?

Tyto kapitoly se zabývají šíleným, iracionálním chováním, kterému občas podlehne každý z nás. Proč se vlastně chováme jako blázni, když jsme přesvědčeni, že jsme docela rozumní dospělí? A možná ještě důležitější otázka zní: jak si poradit s bláznem – zvlášť když tím bláznem jste vy sami?

V tomto shrnutí se dozvíte, jak rozpoznat, co spouští bláznivé chování; jak jednat s někým, kdo prostě nebere „ne“ jako odpověď; a také proč je někdy šílenství tak silné, že ho sami nezvládnete a je potřeba pomoc zvenčí.

I ti na pohled nejrozumnější lidé mají chvíle, kdy je překvapí vlastní iracionalita. Opravdu, každý může mít moment, kdy o něm platí: „Chováš se jako blázen!“ Co ale v tomto kontextu vlastně znamená „blázen“?

Nemluvíme o duševně nemocných lidech, kteří bývají nespravedlivě nálepkováni jako „blázni“. Nemusíte mít žádnou diagnózu, abyste zažili období šílenství.

V tomto shrnutí slovo blázen označuje iracionální chování, které se může projevovat různými způsoby. Blázen může mít zkreslený pohled na realitu nebo odmítat naslouchat rozumným argumentům. Může říkat nesmysly nebo jednat proti vlastním zájmům.

Chcete‑li takové chování u sebe omezit, prvním krokem je přiznat si vlastní bláznovství. Uvědomění si vlastních problémů je klíčové i pro jednání s dalšími blázny. Když porozumíte vlastním bláznivým tendencím, dokážete se lépe vcítit do šílenství ostatních. Pokud toho schopni nejste, snadno sklouznete k tomu, že sami začnete křičet nebo jednat iracionálně. A kdo je pak ten skutečný blázen?

Naopak, pokud si udržíte klid ve chvíli, kdy se situace „zblázní“, můžete tím pomoci zklidnit i toho druhého. Místo abyste se rozčilovali, zkuste pochopit, co přesně jeho výbuch spustilo. Díky tomu budete méně zranitelní vůči jeho pokusům vás vytočit.

Představte si například, že máte slabé místo: úplně se uzavřete, kdykoli někdo zpochybní vaši poctivost. Pokud si tento „tik“ přiznáte, snáze ho rozpoznáte i u ostatních, kteří mohou reagovat podobně. Pak už budete vědět, jak hledat řešení, místo abyste situaci ještě vyhrocovali.

Možná nevíte, jak reagovat, když se někdo začne chovat jako šílenec. Důležitá zásada zní: nepouštějte se do hádky. Hádka v takové chvíli nikdy nepomůže.

Když má někdo „bláznivou epizodu“, obvykle to souvisí s nějakou významnou událostí z minulosti. Mnoho šílených reakcí má kořeny v dětství. Lidé, kteří jako děti nedostali dostatek lásky, bývají například mnohem pesimističtější. Snažíte‑li se takového člověka přesvědčit o hodnotě nějaké myšlenky, může tvrdošíjně trvat na tom, že to nemůže fungovat – bez ohledu na to, jak rozumný váš návrh je a jak přesvědčivě argumentujete.

Každý z nás si nese nějaké břemeno. Žádné množství logických argumentů nedokáže v daný moment přivést rozjetého blázna zpět k rozumu. Člověk, který právě „šílí“, prostě nedokáže myslet dostatečně jasně, aby byl schopen naslouchat logice.

Místo hádání se proto snažte rozpoznat modus operandi daného člověka – tedy to, jak přesně se jeho šílenství projevuje. Může křičet, útočit na vás osobně nebo vás úplně ignorovat. Hledejte v jeho chování vzorce a pokuste se vystopovat konkrétní spouštěče.

Jakmile modus operandi odhalíte, zkuste se do něj vcítit. Představte si, co asi prožívá, abyste se dokázali přiblížit jeho „šílenému“ způsobu uvažování. Teprve pak ho můžete postupně vést zpět k rozumnějšímu stavu.

Když je například někdo iracionálně pesimistický ohledně nějakého problému, nezačínejte tím, že mu jen vyjmenujete důvody, proč to dobře dopadne. Nejprve si zkuste představit, že jste ve světě, kde nic nefunguje – a teprve z tohoto bodu začněte stavět své argumenty.

Komunikace s bláznem je náročná, ale pořád je lepší pokusit se s ním mluvit, než dovolit, aby svým chováním přivedl k šílenství vás.