Intimita a touha

Cítíte, že ve vašem vztahu vyhasíná jiskra? Někdy se vám nedaří se se svým partnerem vzrušit? Nebo se při sexu jednoduše nudíte, protože probíhá pořád stejně? Pokud jste v dlouhodobém vztahu a na některou z těchto otázek odpovídáte ano, rozhodně v tom nejste sami.

V tomto shrnutí uvidíte, že všechny dlouhodobé páry se dříve či později potýkají s otázkami touhy a intimity. Dozvíte se, proč se problémy s touhou objevují – a že jejich přítomnost je ve skutečnosti známkou zdravého vztahu, nikoli jeho selhání. Získáte také konkrétní tipy, jak s těmito potížemi pracovat, znovu se se svým partnerem propojit a probudit mezi sebou sexuální intimitu.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jak funguje sexuální touha v dlouhodobých vztazích,
• proč i jinak zdravé páry často narážejí v oblasti sexu,
• a jaké nové pohledy vám mohou pomoci přistupovat k problémům s intimitou jinak.

Když si představíte zdravý romantický vztah, co se vám vybaví? Pravděpodobně zamilovaný pár – dva lidé, kteří jsou si psychicky i fyzicky blízcí a dobře k sobě pasují. A kdybyste měli odhadnout, jaký mají sexuální život, asi byste řekli, že fungující. Vždyť zdravý vztah přece „musí“ zahrnovat i zdravou míru sexuální touhy, že? Pokud si partneři navzájem nepřejí, vztah je v podstatě u konce. Tak alespoň zní rozšířený mýtus o vztazích.

Tento předpoklad ale stojí na chybné myšlence: že trvalá, vysoká touha je ukazatelem zdravého vztahu. Ve skutečnosti se problémy se sexuální touhou objevují ve všech dlouhodobých, závazných vztazích.

Hlavní poselství této kapitoly zní: V každém vztahu existuje partner s nižší a partner s vyšší sexuální touhou.

V každém dlouhodobém vztahu je jeden partner, který sex chce častěji (partner s vyšší touhou, HDP), a druhý, který ho chce méně často (partner s nižší touhou, LDP). Je to jen jiný způsob, jak říci, že jeden z partnerů má vždy větší chuť na sex než ten druhý.

Neznamená to, že HDP je biologicky „víc sexuální“ a LDP „méně sexuální“. Tyto role nic neříkají o jednotlivcích samých o sobě – existují pouze ve vztahu k tomu druhému. Například: pokud váš partner touží po sexu každý den a vy jednou týdně, jste v tomto páru LDP. Ale pokud by váš partner chtěl sex jednou za dva týdny a vy jednou týdně, byli byste naopak HDP. Vždy jde o relativní rozdíl.

Tyto pozice se navíc mohou v průběhu vztahu měnit – partneři si mohou role vyměnit. I když jste byli v prvních letech vztahu HDP, později se můžete stát LDP.

Pochopení, že v každém vztahu existuje HDP a LDP, vám může pomoci zbavit se obav, že je s vámi „něco špatně“. Pokud vám někdy někdo vyčítal, že chcete „moc málo“ nebo naopak „moc často“, tento rámec vás může povzbudit, abyste takové výtky přestali brát jako osobní selhání. Vždy jste jen hráli roli buď LDP, nebo HDP – vzhledem ke svému partnerovi.

Protože dynamika HDP–LDP se objevuje v každém vztahu, můžete si být jisti, že problémy s touhou nejsou jen nevyhnutelné, ale i přirozené. Všechny dlouhodobé vztahy se v určité chvíli setkají s potížemi v oblasti touhy. Je to zdravé. Je to normální. A neznamená to, že váš vztah kolabuje.

Seznamte se s Connie a Brettem – párem, který si myslel, že jejich vztah selhává. Brett, partner s vyšší touhou, měl pocit, že mu Connie, partnerka s nižší touhou, nespravedlivě „zadržuje“ sex z trucu. Connie se mezitím cítila naprosto bezmocně. Nemohla se přece jen tak přinutit cítit touhu. Brett situaci ještě zhoršoval tím, že Connie za její nízkou touhu obviňoval. Connie se tak cítila nejen bezmocná, ale i provinilá.

Místo aby svůj problém s touhou vnímali jako přirozený důsledek vztahové dynamiky, oba svalovali vinu na Connie.

Už víte, že v každém vztahu existuje partner s nižší (LDP) a partner s vyšší touhou (HDP). Teď je čas představit další konstantu – skutečný problém, který leží v jádru potíží Bretta a Connie.

Klíčové poselství této kapitoly zní: Partner s nižší touhou vždy fakticky rozhoduje o tom, zda k sexu dojde, nebo ne – ať se mu to líbí, nebo ne.

Podle autorky drží v oblasti sexu moc v rukou vždy LDP. Důvod je jednoduchý: HDP je obvykle ten, kdo dělá první krok, zatímco LDP rozhoduje, zda se sex skutečně uskuteční. Tato mocenská dynamika se navíc netýká jen sexu – promítá se téměř do každého konfliktu ve vztahu.

Pokud existuje úkol nebo projekt, který vyžaduje účast obou partnerů, pak LDP vždy kontroluje, zda se podaří, nebo ne. Příklad: pokud musíte partnera neustále žádat o pomoc s úklidem, jste v této oblasti „HDP pro pořádek“. Ale samotná vyšší motivace vás daleko nedostane – konečné rozhodnutí, zda partner opravdu uklidí, je na něm.

Neznamená to však, že si partner s nižší touhou tuto moc užívá. Pro většinu LDP je naopak spíše zátěží. Ať už se HDP cítí jakkoli bezmocně kvůli nedostatku touhy u LDP, tlak na výkon nakonec leží právě na LDP.

Tím se vracíme ke Connie a Brettovi. Jakmile pochopili, že Brett je HDP a Connie LDP, jejich vztah se začal měnit k lepšímu. Najednou bylo zřejmé, že Connie není „zlá, sex zadržující ledová královna“ a Brett není „bezohledný, přehnaně sexuální démon“. Jeden z nich byl LDP a druhý HDP – a v těchto rolích se ocitli, ať se jim to líbilo, nebo ne, protože každý vztah má svého HDP a LDP a LDP má vždy větší vliv na to, zda k sexu dojde.

Poprvé začali své sexuální potíže řešit společně, bez osobních útoků. Ačkoliv se tyto zákonitosti lidských vztahů mohou na první pohled zdát matoucí, ve skutečnosti za nimi stojí silná evoluční logika. Té se budeme věnovat v další kapitole.