Duše nového stroje

Na konci 70. let bylo v odvětví minipočítačů možné vydělat spoustu peněz. Autor Tracy Kidder dostal příležitost sledovat tým inženýrů, kteří se pokoušeli postavit počítač nové generace, přestože samotná firma, pro niž pracovali, byla zdrženlivá a původně jim ani nechtěla dovolit, aby se o to pokusili. Kniha Duše nového stroje popisuje, jak se viceprezidentovi zodpovědnému za tento tým, Tomu Westovi, podařilo své lidi motivovat k práci přes noc a o víkendech, bez jakékoli dodatečné finanční odměny, protože měli pocit, že „chtějí ten stroj dostat ven“.

Kniha zachycuje počátky vysoce technologického průmyslu, kdy inženýři vnímali vzrušení z práce na nové generaci strojů jako nejvyšší možnou motivaci. Zároveň srozumitelně vysvětluje složitosti návrhu a ladění takového počítače, v němž je třeba řídit tok elektrického proudu tisíci čipů v časových intervalech řádu několika set miliardtin sekundy tak, aby stroj vykonával úkoly konzistentně, bez chyb a poruch.

Na konci 70. let 20. století svádělo několik takzvaných minipočítačových firem velmi tvrdý konkurenční boj. (V té době „minipočítač“ znamenal zařízení s cenou pod 25 000 dolarů, které se téměř vešlo do výtahu.) Největším hráčem byla společnost DEC s přibližně 85% podílem na trhu. Jedna firma se sídlem ve Westborough v Massachusetts byla v oboru nechvalně proslulá brutálně konkurenčními a až lakomými praktikami. Jmenovala se Data General.

Založil ji zhruba o deset let dříve tehdejší prezident Ed De Castro, který předtím odešel právě z DEC. Od samého začátku se Data General soustředila výhradně na zisk, bez zbytečných okázalostí: i její centrála připomínala spíš ponurou betonovou pevnost. Praktiky firmy byly tak pověstné, že i konkurenti varovali zákazníky před těmito „nebezpečnými nováčky“ – což samozřejmě zájem o Data General jen zvyšovalo. Dokonce kolovala fáma, že Data General nechala zapálit továrnu konkurenta.

Navzdory pověsti však Data General skutečně vydělávala: rok co rok generovala zhruba dvacetiprocentní zisk, až její tržby vzrostly na ohromujících 508 milionů dolarů a firma se dostala na 500. místo žebříčku Fortune 500. Právě v této době začali konkurenti, v čele s DEC, uvádět na trh nový typ počítače – „supermini“ – po němž toužil každý významnější hráč. Nový stroj VAX 11/780 od DEC byl považován za průlom v tomto rychle se rozvíjejícím odvětví a Data General – když zjistila, že trh má v následujících letech dosáhnout hodnoty několika miliard dolarů – se rozhodla, že potřebuje vyvinout vlastní „odpověď“ na VAX.

Viceprezident pro inženýrství v Data General Tom West proto zakoupil jeden VAX, nechal ho rozebrat a detailně prostudovat. Po podrobném zkoumání dospěl k závěru, že Data General dokáže postavit lepší stroj.

Mimo jiné i kvůli vývoji konkurenta pro VAX vybudovala Data General nové výzkumné a vývojové centrum v Severní Karolíně. Severokarolínské oddělení (NC) mělo k dispozici velký tým, spoustu prostředků a mělo být hlavní sázkou firmy na nový supermini. Padesátičlenný tým se přestěhoval do NC, aby pracoval na projektu supermini známém jako Project Fountainhead (FHP), což přilákalo mnoho nejlepších a nejzkušenějších inženýrů z Westborough.

Tom West byl mezitím pověřen vedením týmu v „nudném starém“ Westborough, kde měli pouze pokračovat ve výrobě starších počítačů, jako byly Eclipse a Nova. Tyto stroje byly sice pro ziskovost firmy klíčové, ale jak poznamenal jeden z inženýrů: „Kde je v tom zábava?“ Vzrušující, zcela nový typ počítače přece vznikal v týmu FHP.

Westův tým se proto v utajení a s velmi omezenými zdroji rozhodl postavit konkurenta FHP – stroj s krycím názvem „Eagle“ (Orel). De Castro jim to nakonec neochotně dovolil, ale podle Westa se všichni tvářili, jako by jejich projekt v podstatě neexistoval, protože „to už přece pokrývá FHP“. Tým proto pracoval v suterénu budovy ve Westborough, v těsných prostorách, které byly v létě nesnesitelně horké – klimatizace se porouchala a firma nechtěla utrácet za její opravu.

Přestože West svým lidem říkal, že Orel FHP „přehodí na lopatky“, vůči zbytku společnosti si záměrně udržoval nízký profil. Byl přesvědčen, že Orel bude pro úspěch firmy v nové éře supermini počítačů naprosto zásadní, ale tým z Westborough ho bude muset v podstatě postavit sám, s minimální či žádnou podporou zvenčí.