Drahé dívky

Kniha Drahé dívky (2019) je osobní reflexí života autorky Ali Wong jako asijsko‑americké ženy a později komičky. V sérii dopisů adresovaných svým malým dcerám vypráví o svém divokém dospívání v San Francisku, o nepovedených zkušenostech s nezávazným sexem během života v New Yorku i o náročnostech rodičovství.

Místo krokového návodu, jak vychovávat dvě děti, představují Drahé dívky sérii jednoduchých životních lekcí. V nich Ali nabízí postřehy o tom, jak lze skloubit mateřství a kariéru, proč je důležité cestovat a opouštět svou komfortní zónu a jak skutečně přijmout sama sebe.

Tím to ale nekončí – Drahé dívky jsou zároveň silným argumentem proti perfekcionismu. Autorka ukazuje, jak nám prosté přijetí vlastního těla, povahových zvláštností a dalších „úletů“ může pomoci na cestě k životu a kariéře, po jaké toužíme.

V tomto shrnutí se dozvíte, že je naprosto možné, aby ženy měly rodinu i kariéru; že smíření se s vlastní nedokonalostí může osvobodit od pochybností o sobě; a že rodičovství rozhodně není procházka růžovým sadem, ale přesto patří k nejodměňujícím zkušenostem, jaké člověk může zažít.

Každý z nás má nějakou představu o tom, jak by měl vypadat náš dokonalý život. Ať už jde o vysněnou práci, romantiku jako z filmu, nebo založení rodiny, všichni po něčem toužíme. Tyto ambice nás mohou motivovat, ale zároveň v nás mohou vytvářet falešná očekávání.

Život nebývá přímá, přehledná cesta, ale spíše dobrodružství plné zvratů, náhod, štěstí i zlomených srdcí – nemluvě o trapných chvílích, kdy byste se nejraději propadli do země. Příběh Ali Wong je toho jasným příkladem.

Ali vyrůstala v San Francisku a měla silnou, výraznou povahu. Od nákupu svého prvního marihuanového dýmky ve čtrnácti letech, přes krádeže kosmetiky až po nabourání maminčina auta – byla typickou rebelským teenagerem.

Navzdory divokému chování ale Ali uměla zaměřit pozornost na cíl a jít si za ním. Díky tomu se dostala na Kalifornskou univerzitu v Los Angeles (UCLA). Po absolvování ji její odhodlání přimělo přestěhovat se na druhý konec země, do New Yorku.

Do New Yorku se přestěhovala v roce 2008 s jasným cílem splnit si sen stát se stand‑up komičkou. Začínala v Brainwash Café – podniku, který byl napůl prádelna, napůl bar. Každý večer tam pilovala své vystupování před publikem. Její odhodlání a vnitřní síla jí pomohly nejen přežít, ale i vyniknout jako asijsko‑americká žena v profesi, které dominovali bílí muži.

Mezi těmito skromnými začátky a dneškem Ali stihla studovat v zahraničí, potkat lásku svého života a stát se matkou dvou dcer. Přesto její život rozhodně není „dokonalý“. S manželem pravidelně chodí na párovou terapii – jak sama říká, vyjde levněji než rozvod – a stále hledá způsob, jak být pracující matkou a zároveň vzorem pro své děti.

Život jen zřídka plyne přímočaře. Za každým velkým průlomem stojí desítky překážek a výzev, které je třeba překonat, a také chvíle tragédií, jež vás vrátí zpátky. Jak ale Ali zjistila, právě tyto překážky vás posilují. Přijetí nevyhnutelných vzestupů a pádů jí umožnilo lépe poznat samu sebe a najít strategie, jak se se svými problémy vyrovnávat.

Nyní chce tyto lekce předat svým dcerám. V následujících kapitolách se podíváme na některé z poznatků, které jim chce zanechat.

Je to klišé, ale pravdivé: pokud se chcete dostat z komfortní zóny, nic se nevyrovná pobytu v cizině. Když cestujeme, učíme se o jiných lidech a kulturách věci, které bychom v učebně nikdy neobjevili. To platí obzvlášť tehdy, když na místě vzdáleném od domova strávíte delší čas – přesně jako Ali, když během druhého ročníku na UCLA odjela na dva měsíce studovat na Havajskou univerzitu.

Na Havaji si našla nové přátele, ponořila se do zajímavého studijního programu, objevila nová jídla a během toho přibrala deset „lahodných“ kilogramů. Nejvíc na ni však zapůsobil dojemný projev řečnice jménem Haunani‑Kay Trask. Ali fascinovalo, jak tato žena mluvila s obrovskou silou a autoritou, aniž by potlačovala svou ženskost. Trask měla podle Ali „energii bohyně‑královny“ – a právě ta jí ukázala, jak být sebevědomá ve svých názorech a přesvědčeních.

S nově nabytým sebevědomím se Ali pustila do neprobádaných vod života. Třetí ročník strávila v Hanoji ve Vietnamu a dokonce tam našla lásku – nebo si to alespoň myslela. Hai, chlapec, kterého potkala v autobuse, jímž studenti jezdili na přednášky, vypadal jako její mužská verze. Byl stejně „geekovský“, dobrodružný a miloval kola. Ali ji okamžitě přitahoval a dala mu to najevo, nikdy si ale nebyla jistá, zda jsou city opětované.

Frustrace ji nakonec dohnala k tomu, že se jedné noci vloupala do Haiova pokoje a v jeho deníku hledala odpovědi. To, co našla, ji zklamalo – Hai napsal, že ji nikdy nemůže považovat za sexuálně přitažlivou, protože má podle něj příliš chlupaté nohy, podpaží a horní ret.

Ali se mohla propadnout studem. Místo toho si ale vzpomněla na Havaj a na to, jak se tam cítila posílená. Rozhodla se, že nepotřebuje souhlas žádného muže, aby se cítila dobře sama se sebou, a že nemusí „něco dělat“ se svými chlupy – stačí, když přestane ztrácet čas s Haiem.

Aliin pobyt ve Vietnamu nakonec znamenal mnohem víc než jen hledání lásky. Díky vjemům z Hanoje – pohledům, zvukům, vůním i chutím – se znovu propojila s vietnamskými kořeny své matky a lépe porozuměla vlastní kultuře.

Pokud tedy máte možnost cestovat, využijte ji. Lekce, které si z pobytu v zahraničí odnesete, vám mohou pomoci cítit se víc „doma“ sami v sobě.