Brazillionáři

Přestože je Brazílie největší zemí Jižní Ameriky a pátou největší zemí světa, pro mnohé z nás zůstává tajemným místem. Její jméno v nás vyvolává klišé – samba a bikiny. Samozřejmě ale nejde jen o to. Brazílie má pestrou historii, potýká se s korupcí, přebujelou byrokracií a rozšířenou chudobou, a z ekonomického hlediska proto zůstává relativně zaostalá. Zároveň je to však země s obrovskými přírodními zdroji a klíčovou strategickou polohou na jižní polokouli.

Na počátku 21. století se Brazílie dostala na mezinárodní scénu po bok Ruska, Indie a Číny jako jedna ze zemí BRIC. Tato „velká čtyřka“ byla považována za potenciální budoucí motor světové ekonomiky. Zatímco Čína je dodnes vnímána tímto prizmatem, vyhlídky Brazílie se mezitím výrazně zhoršily.

Co se tedy stalo? Tyto úryvky pomáhají vysvětlit, jak se zdálo, že má Brazílie našlápnuto k úspěchu – jen aby vše nakonec skončilo chaosem. V tomto shrnutí se dozvíte, jak se značky jako Budweiser, Burger King a Heinz dostaly do rukou brazilských miliardářů; proč je příběh Eikeho Batisty dokonalou ilustrací brazilské ekonomiky; a jak je korupce nedílnou součástí brazilského byznysu už od devatenáctého století.

Když si představíte Brazílii, možná se vám jako první vybaví slavná socha Krista v Riu, karneval, nekonečné pláže a pestrobarevní samboví tanečníci. Skutečnost však zdaleka není tak idylická. Pro většinu Brazilců je obtížné zajistit si i ty nejzákladnější životní potřeby.

V každém brazilském městě najdete favely – čtvrti plné provizorních chatrčí, které chudí obyvatelé stavějí na kouscích volného prostoru: pod mosty, na starých parkovištích, zkrátka kdekoliv. Favely se skrývají dokonce i v úzkých uličkách mezi mrakodrapy. A přesto jsou jen jedním z mnoha problémů, jimž Brazilci čelí.

Dalšími jsou ucpané silnice, nefunkční systém veřejného školství a nemocnice, které často způsobí více zdravotních komplikací, než kolik jich vyřeší. Brazilská ústava sice zaručuje bezplatnou veřejnou zdravotní péči, ale pokud se ocitnete v akutní zdravotní nouzi a nemáte soukromé pojištění, je velmi pravděpodobné, že strávíte celý den na pohotovosti.

K tomu se přidává ohromné množství byrokratických formalit, které musíte splnit i kvůli základním úkonům, jako je otevření bankovního účtu nebo zřízení telefonní linky. Pokus některou z těchto služeb zrušit bývá ještě horší. Když se autor pokusil změnit poskytovatele internetu, narazil na takový odpor, že nakonec musel podat oficiální stížnost u státní telekomunikační agentury.

Celou situaci dále komplikuje skutečnost, že veškeré dokumenty musí být orazítkované a notářsky ověřené, než je lze předložit úřadům – což znamená hodiny čekání. I ty nejzákladnější úkony tak mohou člověka uvrhnout do kafkovského světa nekonečných front, kde jedno vyplněné tiskopisy jen vede k dalšímu.

Situace je natolik vážná, že průměrná brazilská firma stráví přípravou daňových přiznání zhruba 2 600 pracovních hodin ročně. I proto existuje profese tzv. despachantů – lidí, jejichž úkolem je pomáhat ostatním prokousat se byrokratickou džunglí, což obvykle zahrnuje i pěstování „přátelských vztahů“ se správnými úředníky.

Přestože má Brazílie víc než dost problémů, dokázala zároveň udělat pozoruhodný pokrok. Ještě před jednou generací šlo o chudou zemi, která trpěla pod vojenskou diktaturou vládnoucí od roku 1964 až do návratu demokracie na počátku devadesátých let.

Od přechodu k demokracii pomohly populární exportní komodity, jako jsou káva, cukr, sója a hovězí maso, vybudovat z Brazílie sedmou největší ekonomiku světa. Země dnes těží více ropy než Norsko. A je tu také 3G Capital – investiční společnost řízená trojicí brazilských miliardářů, která ovládla některé z nejikoničtějších amerických značek, včetně Budweiseru, Burger Kingu, Heinze a Kraftu.

Navzdory těmto ekonomickým úspěchům však zůstává propast mezi bohatými a chudými obrovská, zejména pokud jde o zacházení ze strany státu a justice. Lidé dopouštějící se drobných trestných činů, jako jsou malé krádeže či prodej marihuany, často čekají na soud ve vazbě a po odsouzení putují rovnou do vězení. Jen ti, kteří mají dostatek peněz na odvolání a kvalitní právníky, mohou dosáhnout odkladu výkonu trestu.

Zkušení advokáti dokážou podávat návrhy, které využívají právní kličky a celý proces výrazně zpomalují, zatímco jejich klienti zůstávají na svobodě. Přesně tak postupoval Paulo Maluf, dlouholetý politik a bývalý starosta São Paula, největšího města jižní polokoule.

Během padesáti let ve veřejných funkcích byl Maluf obviněn z ohromujícího rozsahu korupce. V roce 2011 citoval soudce brazilského nejvyššího soudu důkazy naznačující, že Maluf během pouhých čtyř let ve funkci starosty zpronevěřil z veřejných zakázek 19 miliard dolarů. Maluf všechna obvinění popírá, zároveň je však hledán mezinárodní policejní organizací Interpol pro podezření z korupce, spiknutí, praní špinavých peněz a falšování dokumentů.

Díky brazilskému justičnímu systému je však stále na svobodě a ve vězení strávil v roce 2005 pouhých čtyřicet dní.