Umění komunikace

Zamysleli jste se někdy nad tím, co může být největším problémem ve vašich vztazích – ať už doma, v práci nebo s vašimi nejbližšími přáteli? Možná je to tím, že vaše komunikace není zdravá. Co to ale vlastně znamená?

Autor Thich Nhat Hanh vysvětluje, jaký typ komunikace je pro vás prospěšný a jakému byste se naopak měli vyhýbat. Ukazuje, že abyste mohli dobře komunikovat s druhými, musíte nejprve porozumět sami sobě. Většina z nás však jen zřídka vede skutečný dialog se sebou samými – a právě proto máme tolik potíží v komunikaci s ostatními.

V tomto shrnutí se začnete zamýšlet nad tím, zda lidem kolem sebe opravdu rozumíte, a naučíte se, jak vhodně nastartovat svůj pracovní den.

Od osobních vztahů až po miliardové obchodní dohody – zdravá komunikace je zásadní. Co ale přesně znamená „zdravá“ komunikace? Nejlépe si ji můžeme představit jako jídlo: něco je výživné a něco je toxické či jedovaté.

Výživná řeč je chápavá a pozitivní, zatímco toxická řeč v lidech vyvolává negativní emoce, jako je hněv a frustrace. Představte si, že čekáte na zpětnou vazbu k projektu a váš šéf přijde a řekne: „Tohle je naprosto hrozné. Jste k ničemu a jen zabíráte místo.“ To je jasný příklad toxické řeči. Kdyby však řekl: „Myslím, že je tu několik věcí, které bychom mohli zlepšit,“ šlo by o výživnou řeč, se kterou můžete konstruktivně pracovat.

Jak tedy můžete posílit svou výživnou řeč a rozvíjet zdravější komunikační styl? Prvním krokem je pochopit vlastní způsob komunikace. Je potřeba cvičit všímavost.

Všímavost znamená plně se soustředit na sebe, své tělo a svůj dech. Umožňuje vám komunikovat jasně, bez posuzování. Když jste ve stavu všímavosti, dokážete se od situace vnitřně odpoutat a nahlížet svou komunikaci objektivně. Uvědomíte si, že některé věci, které byste chtěli říct, jsou toxické – a dokážete se zastavit dřív, než je vyslovíte.

Všímavost vám také pomáhá stát se odolnějšími vůči toxické řeči ostatních. Když jste všímaví, méně druhé soudíte. Lépe jim rozumíte a vidíte, že jejich toxická slova jsou ve skutečnosti projevem jejich vlastního utrpení. Cítíte více soucitu, a proto víte, že si jejich bolestná slova nemusíte brát osobně.

Abyste tedy zajistili, že vaše rozhovory budou zdravé a výživné, pravidelně cvičte všímavost.

Pravděpodobně trávíte značnou část dne komunikací s ostatními – osobně nebo online. Kolik času ale věnujete komunikaci sami se sebou? Nejspíš velmi málo.

Komunikace se sebou samým je přitom nezbytná k uvědomění si přítomného okamžiku, a tedy i k rozvoji zdravé komunikace obecně. Se sebou komunikujete tehdy, když nasloucháte vlastní mysli a tělu. Může to být tak jednoduché, jako posadit se a soustředit se na svůj dech. Když to děláte, dokážete svou pozornost plně obrátit k přítomnosti – ne k minulosti ani k budoucnosti. Jste jen vy, vaše zdraví a váš emocionální stav v daném okamžiku.

To je obzvlášť užitečné, když trpíte, protože důvody našeho utrpení nejsou vždy na první pohled zřejmé. Lépe se naladíte na to, co je ve vaší mysli nebo těle v nepořádku.

Když zvládnete umění komunikace se sebou samým, zlepší se i vaše komunikace s ostatními – a stane se pro ně i pro vás obohacující. Pochopení vlastního myšlení vám umožní lépe porozumět i myšlení druhých.

Představte si například člověka, který je nešťastný a má pocit, že nedokáže svou situaci zlepšit. Řekněme, že trpí kvůli problémům ve vztahu, ale nedokáže přesně pojmenovat, co ho rozrušuje. Co potřebuje, je uvědomění. Pokud dokáže porozumět vlastnímu utrpení (například že je rozrušený proto, že se partner nestará o domácnost), snáze pocítí soucit i s utrpením partnera (možná je přepracovaný a po příchodu domů příliš unavený).

Uvědomění mu tak poskytne hlubší porozumění partnerovi. Bude pak lépe schopen používat láskyplnou a obohacující řeč a společně hledat řešení.

Nemůžeme efektivně komunikovat s ostatními, dokud se nejprve nenaučíme být v kontaktu sami se sebou.