Sprint

Máte podnikatelský nápad, který chcete co nejdříve uvést do praxe? Nejste sami – ale ne každý nápad se na trhu skutečně uchytí. Mnoho lidí zbytečně utratí spoustu času a peněz za prosazování myšlenek na trzích, kde jednoduše nemají šanci uspět. Této chybě se můžete vyhnout.

Místo abyste vstupovali na trh s nepraktickým nebo nedodělaným produktem, který jste možná ani neotestovali, zvažte jiný, mnohem efektivnější postup. Následující kapitoly vám ukážou, v čem tento přístup spočívá a jak s ním začít.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč potřebujete víc než jen samotný nápad,
• jak vám může překvapivě pomoci způsob, jakým si hrajete s Legem,
• a proč k otestování prototypu nepotřebujete velké množství lidí.

Někdy se ocitnete pod tlakem několika blížících se termínů a máte pocit, že včas nedokážete dodat potřebné výsledky? Nemusí to být problém. Lidé často podávají nejlepší výkony právě tehdy, když čelí náročným úkolům v krátkém čase.

Autor konceptu sprintu k tomuto závěru dospěl během svého působení ve společnosti Google. Měl pouhý měsíc na vývoj důležité nové funkce pro Gmail, která by automaticky třídila zprávy. Přestože byl termín velmi těsný, jeho tým dokázal navrhnout řešení, vytvořit prototyp a nakonec získat mnoho pozitivních ohlasů od uživatelů.

Jak to dokázali? Použili nový přístup k řízení projektů. Autor ho nazývá sprint a vymezuje tři klíčové prvky:

1. Krátký termín brání prokrastinaci. Když je potřeba dokončit projekt během několika málo dní, schopnost týmu soustředit se je mnohem silnější než touha „jen tak se povalovat a pít kávu“.
2. Společná práce různorodého týmu v jedné místnosti. Inženýři, designéři a produktoví manažeři dosahují lepších výsledků, když jsou fyzicky spolu a mohou si okamžitě odpovídat na otázky a řešit nejasnosti.
3. Hmatatelný výstup v podobě prototypu. Cílem sprintu není jen abstraktní nápad, jaké často vznikají na klasických brainstormingových schůzkách, ale konkrétní prototyp, který lze ukázat lidem a otestovat.

Autor tyto tři body nejprve vnímal jako základ svého stylu řízení projektů – až později si uvědomil, že sprinty jsou ideální právě pro start‑upy. Ty totiž obvykle mají jen jednu skutečnou šanci uvést produkt na trh. Pokud první pokus selže, často jim dřív, než stihnou přijít s dalším, dojdou peníze.

Díky sprintům však mají start‑upy v ruce účinný nástroj, jak své projekty otestovat ještě předtím, než investují velké prostředky do výroby a uvedení na trh.

Když se podíváte na nejúspěšnější start‑upy, uvidíte, že jejich růst stojí na silných a inovativních nápadech. Samotné nápady ale nestačí – bez dobré realizace mají jen malou hodnotu.

Příkladem je Webvan, online supermarket spuštěný v roce 1999, který zákazníkům nabízel pohodlí nákupu potravin z domova. Myšlenka je to, která je populární dodnes – stačí se podívat na službu AmazonFresh. Webvan však krátce po spuštění zkrachoval. Jeho vedení nemělo žádné zkušenosti z maloobchodu a rychle spálilo veškerý kapitál na nákup dodávek a skladů, aniž by mělo jasnou představu, jak bude podnik skutečně fungovat. Jinými slovy, selhala realizace.

A právě tady nastupují sprinty. Díky nim můžete rychle a efektivně řešit problémy, které vám brání v úspěšné realizaci.

Místo abyste uváděli na trh tzv. minimální životaschopný produkt – tedy verzi s jen nejnutnějšími funkcemi pro získání prvotní zpětné vazby – vám sprint pomůže vytvořit realistický prototyp, který vyvolá skutečné reakce zákazníků.

Ať už vyvíjíte novou mobilní aplikaci, nebo se snažíte zlepšit marketingové strategie své firmy, sprinty se hodí pro nejrůznější typy projektů. Google tuto metodu použil dokonce i v týmu, který vyvíjel jeho autonomní auto.

Teď, když znáte hlavní přínosy sprintu, je čas se seznámit s pětidenním krok za krokem plánem, který tvoří jádro této strategie.