Sex a citadela

Na Západě je muslimský svět často vykreslován jako sexuálně represivní společnost, v níž pro touhu a smyslnost není místo. V některých ohledech to jistě platí, jak ale uvidíte v tomto shrnutí, příběh sexuality a islámu je mnohem složitější. Muslimský svět býval vším možným, jen ne sexuálně potlačovaným, a i dnes lidé v těchto zemích nacházejí způsoby, jak si užívat smyslnou stránku života.

Podívejme se tedy, jak to vypadalo dříve, jaká je situace dnes a jak by mohla vypadat možná budoucnost sexuálního osvobození. V tomto shrnutí se dozvíte, jak si francouzský spisovatel Gustave Flaubert v polovině devatenáctého století užíval pobyt v Egyptě; jaký lékařský zákrok si mnoho muslimských žen volí před svatbou; a jaký typ manželství se v některých částech muslimského světa využívá k usnadnění prostituce.

Dnes je velká část muslimského světa – včetně zemí jako Egypt a Saúdská Arábie – známá svými přísnými zákony v oblasti sexuality. Tyto země si rozhodně nepředstavujeme jako místa, kam by člověk jel za osvobozujícími sexuálními dobrodružstvími. Přitom právě takové chování bylo před staletími běžné.

Muslimský svět býval prostorem, kde byla sexuální svoboda oslavována. V roce 1849 procestoval francouzský spisovatel Gustave Flaubert Egypt, aby si užil sexuálních požitků, které se tam nabízely. Plul po Nilu, navštěvoval nevěstince, kde si vychutnával hudbu a tanec, a také společnost mnoha žen, jež nabízely své služby.

A nešlo jen o ženy. Flauberta překvapilo, že homosexualita byla tehdy v Egyptě široce tolerována a že se mužští prostituti volně předváděli a tančili dlouho do noci.

Tato sexuální uvolněnost však brzy skončila. Důsledky kolonizace vedly k tomu, že muslimské kultury začaly měnit své zvyky a sexualitu potlačovat. Svoboda, kterou Flaubert v muslimském světě zažil, byla dozvukem kulturního vrcholu, jenž začal ve čtrnáctém století.

Konec tohoto období přišel v devatenáctém a dvacátém století, kdy se Západ stal dominantní silou a začal kolonizovat části muslimského světa. Po několika klíčových vojenských porážkách začali muslimové trpět tím, čemu Egypťané říkají uqdat al-khawaga, což lze přibližně přeložit jako „komplex cizince“. Tento pocit méněcennosti se datuje už k roku 1798, kdy Napoleonova armáda porazila egyptské síly, a vyvrcholil roku 1882 britskou okupací Egypta.

To vedlo v muslimském světě ke kulturnímu hnutí, které tyto porážky připisovalo příliš volné sexuální morálce a homosexualitě ve vlastní společnosti. Výrazným příkladem tohoto obratu bylo založení Muslimského bratrstva v Egyptě ve 20. letech 20. století. Bratrstvo považovalo návrat k přísnému výkladu islámského práva za jedinou cestu, jak může islám znovu nabýt své někdejší velikosti.

Restriktivní morálka, kterou toto hnutí prosazovalo, dodnes v mnoha ohledech dominuje muslimské kultuře.

Pro obyvatele Západu může být těžké představit si, jaké je vyrůstat v kultuře, kde se o sexu nemluví a ve školách neexistuje sexuální výchova. Pokud si však takto represivní prostředí dokážete vybavit, nepřekvapí vás, že muslimové často prožívají nespokojený sexuální život.

Nejvíce tím trpí ženy. V roce 2006 provedl gynekolog A. M. Elnashar rozhovory a vyšetření u tisíce vdaných žen v Egyptě. Výsledky ukázaly, že 70 procent z nich trpělo sexuálními potížemi nebo bylo se svým sexuálním životem nespokojeno. Studie také odhalila, že polovina těchto problémů souvisela buď s nedostatkem touhy, nebo s absencí orgasmu. Třetina účastnic navíc uvedla, že je pro ně pohlavní styk obecně bolestivý.

Dalším závažným problémem v Egyptě je sexuální násilí. Přibližně deset procent vdaných žen uvedlo, že je jejich manželé sexuálně zneužívají.

Přesto existuje naděje, že se tyto smutné statistiky mohou zlepšit. V roce 2006 začala na soukromém satelitním kanálu v Egyptě týdenní talk show Kalam Kabiir, což znamená „Velká řeč“. Tuto hodinovou relaci moderuje sexuální terapeutka Heba Kotb, která otevřeně mluví o mnoha tabuizovaných tématech, jež muslimy matou nebo v nich vyvolávají stud – včetně internetového porna, orálního sexu či úzkosti ze svatební noci.

Kotb má také soukromou poradenskou praxi, kde pomáhá párům překonávat potíže v jejich sexuálním životě. Zjistila, že mnoha párům chybí i základní znalosti sexuální anatomie a že většina mužů neví, jak své manželky uspokojit. A co je nejdůležitější, mezi partnery obecně chybí otevřená komunikace.