Průvodce pro začátečníky po konci

Smrt – to pět písmen dlouhé slovo, o kterém pravděpodobně raději nepřemýšlíte – vás může uvrhnout do bezradnosti a zcela zablokovat myšlenky děsivým strachem. Pokud žijete na Západě, nejspíš jste ponořeni do kultury posedlé pozitivním myšlením, která se tomuto tématu vyhýbá. Smrt tak odsouváme do nejzazších koutů vlastní psychiky.

Co kdyby ale otevřený rozhovor o smrti a postupné zvykání si na tuto myšlenku mohly celý proces alespoň trochu zlidštit a zmírnit? Nikdy to nebude úplně snadné přijmout, ale snaha porozumět tomu, jak může umírání vypadat, může naopak posílit váš další život. Když víte, co můžete očekávat, jednotlivé fáze umírání vás tolik nezaskočí.

Jak zvládnout přijetí terminální diagnózy? Jak se změní váš vztah s partnerem či partnerkou? Jakou roli hrají strach a popírání? Tyto kapitoly se zaměřují na tyto i další otázky. Po jejich přečtení budete lépe připraveni čelit vyhlídce vlastní smrti i prožít smutek – nevyhnutelný důsledek ztráty milované osoby.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte,

• proč může vyklizení vašeho podkroví být požehnáním pro ty, které po sobě zanecháte,
• co říká buddhistická učitelka Pema Chödrön o strachu ze smrti
• a proč byste neměli zapomínat na romantiku ani tehdy, když se blíží konec.

Tomu se nedá vyhnout – zjištění, že máte terminální diagnózu, vám doslova vytrhne koberec pod nohama. Slyšet takovou zprávu bývá přirovnáváno k špatnému tripu na LSD nebo k vstupu do neskutečného, převráceného světa. Ještě před chvílí je všechno v pořádku – a najednou se vše brutálně změní.

Prvním krokem je vrátit se k nějaké formě normality. V prvních čtyřiadvaceti hodinách se zkuste znovu postavit na nohy. Existují věci, které vám s tím mohou pomoci.

Navštivte místa, kde se cítíte nejpohodlněji, nejbezpečněji a nejjistěji. Může to znamenat zajít si do kina a ztratit se v nejnovějším hollywoodském trháku, nebo se zabalit do deky a dívat se na své oblíbené seriály. Možná máte rádi konkrétní park nebo tiché místo v přírodě.

Nezapomeňte také zavolat lidem, kteří vás dokážou podpořit – rodině a přátelům, blízkým i vzdálenějším, s nimiž máte silné pouto. Je důležité tenhle těžký náklad sdílet. A nebojte se dopřát si to, co je vám známé a příjemné – ať už je to půllitr piva, nebo celý kyblík zmrzliny.

Teď rozhodně není vhodná chvíle pouštět se do podrobného zkoumání diagnózy na internetu – snadno narazíte na spoustu nepravdivých či zavádějících informací. Vlastní rešerši si můžete udělat později, teď to není nutné.

Existuje také několik věcí, které byste v této fázi dělat neměli. Nemusíte hned přestat kouřit, pít nebo se vzdávat jakéhokoli mechanismu, který vám pomáhá situaci zvládat. Možná se pro to rozhodnete zítra, ale teď si dopřejte útěchu v čemkoli, co zmírňuje šok.

Nespěchejte do dramatických rozhodnutí. Neodcházejte z ordinace lékaře a okamžitě se nerozvádějte ani si nekupujte Lamborghini. Nezveřejňujte nic na sociálních sítích. Dopřejte si trochu odstupu od světa, který se vám v tomto stavu může zdát triviální.

A rozhodně se hned nezavazujte k žádným konkrétním léčebným postupům, ať už konvenčním, nebo experimentálním. To vyžaduje klidné uvážení, kterého teď nejste schopni.

Tento okamžik nikdy nebude snadný, ale tyto rady vám mohou pomoci nezhroutit se. To nejlepší, co teď můžete udělat, je vyhledat útěchu a věci si zbytečně nekomplikovat.

Pokud nejste egyptský faraon, je nepravděpodobné, že si do hrobu vezmete víc než jeden oblek nebo jedny šaty. Proto se vyplatí své věci zjednodušit, když se blížíte ke konci života.

Tento proces není jednoduchý. Pravděpodobně to ale bude jediný okamžik ve vašem životě, kdy projdete každou věc, kterou vlastníte, a zamyslíte se nad tím, jaký pro vás měla význam. Možná se s hrdostí zadíváte na starý diplom nebo si při nálezu vtipného suvenýru vybavíte rodinnou dovolenou.

Takový úklid bude zároveň požehnáním pro vaše blízké. V krutých měsících po vaší smrti se vaši příbuzní budou moci plně soustředit na vás a na svůj proces truchlení, místo aby museli řešit vyklízení vašeho domu. Americký rabín Sydney Mintz skutečně říká, že je obrovský rozdíl v prožívání smutku, když někdo zemře a jeho dům je už v pořádku.

Třídit své věci nikdy nebude snadné. Ale ušetříte tím spoustu času, peněz i bolesti srdce, pokud po sobě zanecháte jen to, co opravdu chcete předat, a ne celý dům neuspořádaného harampádí.

Existují způsoby, jak si proces vyklízení usnadnit. Protože bude mnoho věcí – od starých rodinných klenotů po podivné sentimentální předměty – které si vaše rodina bude chtít ponechat, budete je muset rozdělit spravedlivě a taktně. Abyste předešli nepříjemným překvapením, buďte jasní v tom, co komu dáváte a proč.

Jakmile se rozhodnete, můžete na zadní stranu nebo spodní část každého předmětu nalepit kousek papírové pásky a napsat na něj jméno budoucího dědice.

Dalším způsobem, jak rozhodnout, kdo si co vezme, je uspořádat „kola“. Pozvěte své blízké, ať přijdou a postupně si vybírají po jednom předmětu, dokud nebude všechno rozdělené.

Ať už se rozhodnete rozloučit se se svými věcmi jakkoli, zjednodušení tohoto procesu může být jedním z vašich nejlaskavějších darů na rozloučenou.

V další části se podíváme na vyklízení jiného druhu „půdy“ – té, kterou zaplňujeme tajemstvími a lítostí.