Princip Bullseye

V roce 2012 přinesla stanice CNBC zprávu, podle níž téměř 70 procent zaměstnanců považuje porady, jichž se účastní, za ztrátu času. V roce 2016 pak časopis Forbes informoval, že 65 procent pracovníků touží po lepší zpětné vazbě od svých nadřízených a má pocit, že nedostává informace potřebné k výkonu své práce. Jinými slovy, zhruba dvě třetiny pracovní síly jsou nespokojené kvůli selhávající komunikaci.

Právě takové alarmující statistiky inspirovaly G. Rileye Millse a Davida Lewise k vytvoření konceptu, který budeme v tomto shrnutí zkoumat – „Princip Bullseye“. Tento ucelený průvodce efektivní komunikací představuje čtenářům soubor snadno použitelných nástrojů, které posílí jejich vůdčí schopnosti a pomohou budovat silnější týmy.

Na následujících stránkách zjistíte, proč porady nemusí být nudné, co vás může George Clooney naučit o budování značky a jak vyprávět příběhy jako Trump a vést jako Obama.

Představte si následující situaci. Svému dospívajícímu synovi jste už nesčetněkrát říkali, aby si nehrál s míčem v domě. Přijdete domů – a na podlaze najdete svou oblíbenou vázu roztříštěnou na kusy. Co uděláte? Přesně tak, budete mu to vyčítat.

Nebo jiný příklad: jste manažer a jeden z vašich zaměstnanců přijde třetí den po sobě pozdě do práce. Opět s ním budete muset promluvit. A doufejme, že nepůjde jen o prázdná slova.

Klíčové poselství této části zní: komunikujeme proto, abychom dosáhli konkrétních cílů. V obou popsaných situacích mluvíte s jasným záměrem – chcete změnit chování druhého člověka. Jinými slovy, snažíte se přesvědčit.

Přesvědčování je jádrem komunikace, kterou můžeme definovat jako záměrnou snahu změnit něčí mentální stav. A z toho plyne otázka za milion: jaký je nejúčinnější způsob, jak komunikovat a přesvědčovat ostatní?

Pomůže nám metafora. Představte si své sdělení jako šíp. Jako lukostřelec míříte na terč – to je cíl vaší komunikace. Možná chcete, aby váš syn pochopil, proč je důležité respektovat cizí majetek, nebo aby vaši zaměstnanci vnímali, jak zásadní je dochvilnost.

Když lukostřelec mine terč, neobviňuje cíl. Každý šíp, který se odchýlí, je důsledkem špatného míření. Totéž platí pro komunikaci. Ať už vedete poradu, nebo prezentaci, vaším úkolem je se svým publikem terč zasáhnout.

Bohužel, svět byznysu je plný špatných střelců. Vezměme si studii z roku 2014 zveřejněnou ve Forbesu. Ukázala, že 71 procent zaměstnanců nevěří, že jejich nadřízení jasně komunikují, co se od nich očekává. Výsledek? Nespokojení pracovníci. Podle průzkumu Gallup z roku 2017 je téměř 70 procent všech zaměstnanců v USA a 85 procent pracovníků na celém světě „aktivně odpojeno“ od své práce.

Nechte tato čísla na chvíli doznít. Pro manažery a lídry by měla být varovným signálem. Pokud chcete předejít odcizení svého týmu, musíte začít u sebe – zlepšením vlastních komunikačních dovedností.

V následujících kapitolách se podíváme na několik technik, které vám pomohou svůj komunikační terč zasahovat mnohem častěji.

Starověký řecký filozof Aristoteles věnoval mnoho času úvahám o rétorice – umění přesvědčivého projevu. Jedním z jeho postřehů bylo, že dobré argumenty jsou sice důležité, ale samy o sobě nestačí. Chceme‑li na někoho skutečně zapůsobit, musíme působit upřímně a zároveň být viditelně nadšení a angažovaní.

Jinými slovy: komunikace není jen o tom, co říkáte, ale o souladu mezi tím, co říkáte, a tím, kým jste.

Klíčové poselství zní: nejlepší komunikátoři vědomě budují svou osobní značku.

Co je to osobní značka? Představte si celebrity, jako jsou Beyoncé nebo George Clooney. Firmy platí miliony dolarů za to, aby jejich produkty tyto osobnosti propagovaly, protože si je lidé spojují s určitými hodnotami. Když Clooney prohlásí, že káva Nespresso je ta nejlepší, produkt se automaticky propojí s jeho šarmem a stylem, které vnáší do všeho, co dělá. To je jeho osobní značka.

Nemusíte být hollywoodskou hvězdou, abyste si budovali vlastní značku. Vyzkoušejte následující cvičení. Vezměte si pero a papír a napište tři slova, jimiž byste popsali sami sebe. Dejte si na čas a buďte k sobě upřímní. Pak požádejte někoho, komu důvěřujete – partnera, kolegu nebo přítele – aby vás také popsal třemi slovy. Seznamy si porovnejte a všímejte si, co mají společného.

Dále si sepište své klíčové kompetence – dovednosti a talenty, které jsou pro ostatní užitečné – a také úspěchy a zkušenosti, jež vás definují. Nezapomeňte na ocenění, diplomy ani povýšení.

Potom si ujasněte své cíle. Čeho chcete dosáhnout letos, v příštích pěti nebo deseti letech? A nakonec si napište své hodnoty – to, za čím si stojíte. Jste například silným zastáncem spravedlnosti, nebo jste spíše pedant na pravidla?

Teď jste připraveni vytvořit své osobní prohlášení značky. Jde o krátký, výstižný popis toho, kým jste a co přinášíte. Pokud jste například učitel, může znít takto: „Pomáhám studentům objevovat jejich vášně a talenty a ukazuji jim, jak je využít pro budoucí úspěch.“

Sestavit takové prohlášení není snadné, proto na něj nespěchejte. Jakmile ho ale budete mít, umístěte si ho na viditelné místo – třeba na monitor počítače. Pomůže vám udržet si směr a motivaci.

Pamatujte, že stejně jako korporátní značky i silné osobní značky je třeba rozvíjet, udržovat a chránit.