Pokračuj v objevování

Proč je manželství tak těžké? Co se stalo s mužem, kterého jsem si vzala? Proč můj manžel nedokáže nic udělat pořádně? Ať jste manželé šest měsíců, nebo šestnáct let, je pravděpodobné, že vám už někdy podobné myšlenky proběhly hlavou.

Proč? Protože i když chceme věřit romantické pohádce o lásce a manželství se šťastným koncem, skutečnost je taková, že úspěšné manželství vyžaduje tvrdou práci. Naštěstí existují postupy, které můžete začít používat hned, abyste překonali těžké chvíle a dokázali si naplno vážit těch dobrých.

Tyto způsoby zvládání vám pomohou přijmout sílu i základní odlišnosti toho druhého. Umožní vám podívat se na manžela novýma očima a připomenout si, proč jste se vlastně dali dohromady. A co je nejdůležitější, mohou prohloubit i váš osobní vztah s Bohem prostřednictvím modlitby.

Ačkoli jsou tyto texty psané především pro manželky v heterosexuálním manželství, může z nich čerpat každý, kdo hledá cesty, jak si udržet šťastný a zdravý vztah.

A prosím, vezměte na vědomí: tato doporučení jsou určená pro běžné manželské páry, které procházejí typickými vzestupy a pády každodenního života. Pokud čelíte vážnějším problémům, jako je nevěra nebo fyzické či slovní násilí, vyhledejte pomoc. Obraťte se na faráře, důvěryhodného přítele nebo na centrum pro pomoc obětem domácího násilí ve vaší komunitě.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• jaké jsou čtyři různé podoby lásky,
• jak se naučit zaměřovat na pozitivní stránky vašeho manželství,
• a proč je důležité znát jazyk lásky svého partnera.

Říká se, že protiklady se přitahují. Časem se ale ty samé osobnostní zvláštnosti a odlišné pohledy na život mohou stát přesně těmi věcmi, které nás na manželovi dokážou vytočit. Když k tomu dojde, je přirozené podívat se na partnera a říct si: „Co se s ním stalo?“

Ve skutečnosti bychom se ale měli podívat do zrcadla a ptát se sami sebe, jestli naše očekávání od manželství byla od začátku realistická.

Hlavní myšlenka je: často nemáme realistická očekávání ohledně toho, jak náročné je manželství v každodenní praxi.

Když se poprvé zasnoubíme, máme velmi optimistickou představu o tom, jak bude náš společný život vypadat. Vidíme své vdané přátele, jak na Instagram a Facebook dávají fotografie domácí idyly. Nikdo nezveřejňuje fotky hádek u večeře nebo ranního chaosu při chystání dětí do školy.

Hollywoodský obraz manželství je ještě horší. V sitcomech neustále sledujeme hašteřící se páry. Hádky se berou na lehkou váhu a vyřeší se za méně než půl hodiny. A někdy to skoro vypadá, že půl hodiny je i maximální délka, po kterou vydrží manželství většiny celebrit. Rozvod se často vykresluje jako rychlé řešení všech životních problémů.

Nic z toho páry nepovzbuzuje, aby zůstávaly spolu a snažily se své potíže řešit. Všechno dohromady jen posiluje falešné představy o manželství, které si neseme už od začátku.

Dalším častým problémem je, že na své manželství nahlížíme jen ze svého úhlu pohledu. Jenže vaše manželství nemůže být jen o vás. Vzpomeňte si, že v Bibli Bůh stvořil Evu z Adamova žebra – ne z jeho nohy ani z ruky. Byla stvořena z jeho boku, což ukazuje, že měli být rovnocennými partnery. Oba byli nezbytní k tomu, aby jejich vztah fungoval.

Stejné je to i s vámi a vaším manželem. Oba musíte pracovat na tom, aby vaše manželství bylo úspěšné.

Abyste dokázala změnit svůj úhel pohledu, položte si otázku: Proč jsme se vlastně vzali? List Efezským mluví o biblickém smyslu manželství takto: „Ti dva budou jedno tělo… Mluvím o Kristu a o církvi.“ To znamená, že muž a žena nejsou jedno jen fyzicky, ale i duchovně. Manželství má být obrazem vztahu mezi Ježíšem a církví – vztahu čisté nesobeckosti.

Váš nesobecký, monogamní, vzájemně se doplňující vztah s manželem ukazuje světu Boží plán. Jakmile přijmeme, že manželství je náročný, dlouhodobý projekt dvou lidí, kteří jsou ochotni spolupracovat, můžeme na něj začít nahlížet úplně jinak.

Když se poprvé zamilujeme do muže, kterého si nakonec vezmeme, prožíváme vzrušení z objevování: poznáváme jeho životní zkušenosti i jiný pohled na svět. Z nějakého důvodu ale očekáváme, že se tyto rozdíly časem zmenší, jakmile se staneme „jedním tělem“. To je omyl.

Rozdíly bychom měli přijmout a využít je k tomu, abychom zpochybnili vlastní předsudky. Jen proto, že má jiný názor, ještě neznamená, že se mýlí.

Hlavní myšlenka této kapitoly je: „Jiné“ neznamená „špatné“.

Existuje spousta rozdílů, které mohou vést k nedorozuměním a zraněným citům. Často si ale do situace promítáme něco, co tam vůbec není.

Představte si, že s manželem jedete autem. Vyprávíte mu o svém dni nebo o příběhu, který jste slyšela, ale on vypadá, že ho to příliš nezajímá. Můžete se cítit zraněná a říkat si, že se o vás nezajímá. Ve skutečnosti ale jen něco předpokládáte. Možná se bojí, že mine odbočku, a soustředí se na cestu. Možná ho tíží nějaký problém. A možná prostě není moc hovorný a není fér očekávat od něj opak.

Je potřeba mluvit spolu a zjistit, co se opravdu děje. Nepředpokládejte hned to nejhorší.

Nebo si představte, že máte problém s jedním z dětí a s manželem se nemůžete shodnout na tom, jak ho řešit. Jde o důležitou oblast vašeho života, a je přirozené, že oba silně cítíte, že máte pravdu a ten druhý se mýlí. Přesto platí: „jiné“ neznamená „špatné“.

Pokud chcete, aby s vámi manžel vždycky souhlasil, k čemu ho vlastně potřebujete? Manželství má být silným partnerstvím dvou jedinečných osobností. Společně jste silnější než každý zvlášť.

Všichni víme, že konflikt je nepříjemný. Civilizovaný nesouhlas vás ale může v dlouhodobém horizontu posílit. Když se neshodnete, neútočte na sebe navzájem.

Na svatbách se často čte verš z 1. listu Korintským: „Láska je trpělivá“ a „Láska se nerozčiluje“. Možná zazněl i na vaší svatbě. Naslouchejte a snažte se pochopit, odkud váš partner vychází. Konflikt může být jako brusný papír, který obrušuje vaše ostré hrany, aby k sobě lépe zapadly.

Manželství vyžaduje práci. Když se ale zbavíte negativního postoje a naučíte se využívat své rozdíly ve svůj prospěch, ne proti sobě, položíte základ silnému a zdravému vztahu.