Oslovte ty správné lidi

Soutěž o pracovní místa a různé příležitosti může být ohromující. Pro mnoho lidí to znamená stresující akrobatické kousky: přesčasy v současné práci v naději na povýšení, horečné přemýšlení, jak co nejlépe prodat ve svém životopise čtyřtýdenní stáž, kterou jste absolvovali v sedmnácti, a psaní nespočtu motivačních dopisů.

Máte pocit, že jste udělali všechno správně, abyste získali vysněnou pozici nebo povýšení – dokud nezjistíte, že místo nakonec dostal známý známého manažera, který o náboru rozhodoval. Zkusíte to znovu, jen abyste zjistili, že propast „známých známých“ je zdánlivě bezedná.

Závěr je jednoduchý: chcete‑li se posunout dál, musíte rozšířit okruh lidí, které znáte. Pokud je nemůžete porazit, přidejte se k nim – i vy se můžete stát „známým známého“.

Nezoufejte a použijte následující kapitoly jako praktického průvodce. Dozvíte se něco o jednoduché, ale účinné strategii nazývané oslovování (navazování kontaktů). Zjistíte také, jak překonat strach z toho „dát se na oči“, co jsou silné a slabé vazby a proč by vás měly zajímat, a jak může být překvapivě užitečné i to, když vám někdo vůbec neodpoví.

Začátky kariéry nebývají jednoduché. U autorky se věci skutečně pohnuly kupředu až ve chvíli, kdy začala cíleně oslovovat lidi – tedy aktivně pečovat o svou síť známých pomocí e‑mailu a sociálních sítí. Právě díky tomu ji nakonec zaměstnal mediální gigant Hearst – první velký průlom v její kariéře.

Jak ale na samotné oslovování? Než se pustíme do detailů, je potřeba udělat si malou přípravu.

Nejprve si sepište všechny, které znáte. Tito lidé tvoří vaši síť. Přirozeně v ní existují lidé, kteří jsou vám blízko – rodina, přátelé – a lidé vzdálenější, jako bývalí kolegové nebo třeba vyučující z univerzity. První skupinu můžeme označit jako silné vazby, druhou jako slabé vazby.

Na rozdíl od toho, co byste možná čekali, mají právě slabé vazby obvykle největší transformační vliv na vaši kariéru. Důvod je prostý: vaše silné vazby se většinou pohybují ve stejných kruzích jako vy, zatímco lidé, s nimiž máte jen volnější kontakt, mají přístup k informacím a příležitostem, o kterých vy vůbec nevíte.

Smyslem oslovování je navazovat a oživovat kontakt právě s těmito lidmi a zvyšovat počet vašich slabých vazeb. Jednoduše řečeno, cílem je rozšířit síť lidí, kteří vám mohou dát vědět o zajímavé příležitosti – ať už jde o pracovní místo, projekt nebo spolupráci.

Čím více lidí znáte, tím větší je šance, že se mezi nimi najde někdo, kdo vás doporučí jako dodavatele, kolegu nebo zaměstnance. A to rozhodně stojí za to – až dvě třetiny uchazečů doporučených stávajícím zaměstnancem firmy nakonec práci získají!

Možná to zní lákavě, ale co když máte trému z toho, že se budete „vnucovat“? O to větší důvod začít – a dělat to pravidelně. Psychoterapeutka z Vancouveru Megan Bruneau říká, že nejúčinnějším způsobem, jak bojovat s úzkostí, je opakovaně jí čelit, až si na nepohodlí zvyknete.

Když se tohoto přístupu držela při oslovování, přestala se zabývat tím, kdo jí neodpověděl – prostě na to neměla čas. Stejně jako autorka si dala závazek oslovit každý den jednu novou osobu. A totéž byste měli udělat i vy.

Teď se podívejme podrobněji na to, co všechno oslovování obnáší.

Představte si, že vás jednoho dne přítel bez jakéhokoli zvláštního důvodu překvapí dárkem. Zkušenost říká, jaká bude vaše nejpravděpodobnější reakce: budete mít potřebu mu to nějak oplatit.

Přesně takovou reakci byste měli chtít vyvolat i svým oslovováním – svým „Reach Out“ (RO). Základní pravidlo zní, že každé dobré RO – ať už jde o e‑mail, tweet nebo komentář na cizím blogu – by mělo obsahovat alespoň dva „dárky“.

Tyto dárky nemusí být nijak složité. Může jít o upřímnou pochvalu, doporučení knihy nebo sdílení užitečné informace, ke které cílový člověk pravděpodobně nemá přístup. Pokud máte blog či newsletter se stejným typem publika, jaké se snažíte oslovit, můžete nabídnout i zviditelnění – například rozhovor nebo zmínku.

Potřebujete inspiraci? Podívejte se na Tristu Harris, spoluautorku knihy Jak se stát rockstar v neziskovém sektoru. Jednoho dne zjistila, že sir Richard Branson bude vystupovat na konferenci, které se měla zúčastnit. Napsala proto organizátorům e‑mail, ve kterém nabídla, že s ním udělá rozhovor. Připojila stručné představení své profesní dráhy a popsala média, v nichž by se rozhovor mohl objevit a konferenci tak přinést publicitu. Organizátory tím přesvědčila a rozhovor se skutečně uskutečnil.

Další součástí RO je prosba – tedy laskavost, o kterou cílového člověka žádáte. Na rozdíl od dárku ale prosba nemusí být součástí každého RO.

U proseb je potřeba najít správnou míru. Na jedné straně je všechno, co je vágní nebo neosobní, ztrátou času pro obě strany. Pokud vám s tím může pomoci „strýček Google“, není důvod zatěžovat někoho jiného. Na druhé straně nechcete člověka na druhé straně přetížit žádostí o něco, za co si běžně nechává platit.

Ideální je položit konkrétní otázky, na které lze poměrně rychle odpovědět e‑mailem. Můžete se například zeptat na knihy či články, které doporučuje, na akce, které podle něj stojí za návštěvu, nebo na trendy v oboru, kterým byste měli věnovat pozornost.

Shrnuto: dárky a případná prosba tvoří základ každého RO. Další „ingredience“ se pak liší podle toho, koho oslovujete.