Čtyři sekundy

Nadechněte se. Vydechněte. Jeden hluboký nádech trvá zhruba čtyři sekundy – a právě tyto čtyři sekundy jsou klíčové pro kvalitu rozhodnutí, která děláme. Stres nás často vede k tomu, že si sami házíme klacky pod nohy: zapomínáme se připravit na důležité události nebo se pouštíme do zbytečných sporů s lidmi kolem sebe.

V knize Čtyři sekundy Peter Bregman ukazuje, jak právě v tomto krátkém okamžiku – když se nadechneme a dovolíme si dvakrát si věc promyslet – můžeme začít měnit neproduktivní návyky a vytvářet výsledky, které si skutečně přejeme. Jak si budovat užitečné návyky, které nás s ostatními spojují? Jak zlepšit naše pracovní návyky? Odpovědi na tyto otázky najdete v této knize. Dozvíte se mimo jiné, proč mohou cíle vést k podvádění, proč je naslouchání nejúčinnějším komunikačním nástrojem a proč byste se o své úspěchy měli vždy dělit s ostatními.

Stává se vám, že ve stresové situaci zareagujete způsobem, který vás nakonec jen ještě víc frustruje? Mnoho lidí reaguje na stres sebezničujícím a kontraproduktivním chováním – křikem, vyvoláváním hádek nebo únikem od problému.

Jak tedy takové neprospěšné reakce proměnit v návyky, které nám šetří čas, energii i duševní klid? Prvním krokem je zastavit se a na čtyři sekundy se soustředěně nadechnout.

Čtyři sekundy jsou přibližně doba jednoho hlubokého nádechu a výdechu. Když se na chvíli zastavíte a nadechnete, dostanete se do stavu, který vám umožní dělat lepší rozhodnutí a zvážit důsledky svých činů ještě předtím, než začnete jednat.

Představte si, že vaše děti zase odmítají před školou čištění zubů. Je to už potřetí v tomto týdnu a vy cítíte, jak se ve vás hromadí hněv. Chystáte se ztratit nervy a začít křičet. Místo toho se ale zastavíte a vědomě se nadechnete. Po tomto krátkém okamžiku se cítíte klidnější a máte jasnější hlavu. Možná vás napadne, že z čištění zubů uděláte hru, místo abyste podlehli neefektivní reakci v podobě křiku.

Kromě čtyřsekundového nádechu je v zátěžových situacích užitečné zaměřit se spíše na oblast, na kterou se chcete soustředit, než na konkrétní cíl. Klasické cíle v nás často vyvolávají pokušení podvádět nebo podstupovat zbytečná rizika, zatímco zaměření na určitou oblast vás motivuje, aniž by s sebou neslo tato negativní pokušení.

Představte si například, že vlastníte obchod s určitým produktem. V posledních letech jste si stanovili cíl zvýšit tržby. To však vedlo k tomu, že někteří zaměstnanci začali používat pochybné praktiky – například přikrášlovali vlastnosti produktu, protože jim šlo jen o prodejní čísla. Letos jste si ale jako hlavní oblast zaměření určili intenzivnější a kvalitnější komunikaci se zákazníky. A výsledek? Na konci roku zjistíte, že tržby vzrostly právě proto, že jste se soustředili na zákazníky, nikoli na samotné číslo v podobě vyšších příjmů.

Žijeme v rušném světě, a proto se musíme co nejlépe připravit na to, co nám život přinese. Nedostatečná příprava na nadcházející den často vede k nákladným chybám a zbytečnému plýtvání časem.

Představte si, že přijdete do práce nepřipravení na ranní poradu a teprve na místě si uvědomíte, že ji máte vést – zapomněli jste, že se na tom minulý týden dohodlo. Samozřejmě jste si nepřečetli program, a aby toho nebylo málo, do místnosti vstoupí dvě nové tváře. Úplně zaskočeni se rozhodnete poradu odložit, což znamená, že všichni zúčastnění ztratí čas.

Jak se ale připravit na neočekávané? Tajemství spočívá v přípravě na proces, nikoli na konkrétní řešení. Je nemožné mít předem připravené řešení na každou nepředvídatelnou událost, ale můžeme být připraveni orientovat se v nejistotě.

K tomu vám pomůže následující tříkrokový postup. Uplatníte ho vždy, když se ocitnete v situaci, na kterou jste nebyli připraveni, a přesto musíte rychle rozhodnout.

1. Zastavte se, na čtyři sekundy se zhluboka nadechněte a vydechněte a promyslete si situaci. Představte si například, že jste na lodi a dostanete se do bouře – nejprve dýchejte a přemýšlejte.
2. Zhodnoťte své možnosti. Zeptejte se sami sebe: S ohledem na zdroje a informace, které mám, jak se co nejlépe přiblížím požadovanému výsledku? V našem příkladu máte dvě možnosti: pokračovat v plavbě, nebo se rychle vrátit na pevninu.
3. Rozhodněte se a za svým rozhodnutím si stůjte. Řekněte si: „I když to není ideální, je to za daných okolností nejlepší volba.“ Na základě úsudku, že bouře brzy přejde a vítr by byl při obratu ještě silnější, se rozhodnete pokračovat v plavbě.

Krátká čtyřsekundová pauza na zastavení a vědomé dýchání vás lépe připraví na zvládání stresu i na to, jak v nejistých situacích postupovat dál.