Co se tam děje?

Když se narodí miminko, je to sladké malé stvoření, které většinu dne spí a sní. Nikdo z nás si bohužel nepamatuje, jak svět vypadal v našich prvních letech. Nebylo by úžasné zjistit, co se tehdy odehrávalo v naší mysli, když jsme byli úplně malá miminka?

Moderní výzkum dětské psychologie a neurověd nám v tom může pomoci. Jak uvidíte v tomto shrnutí, dětské myšlení i vnímání světa formuje složitá souhra vrozených dispozic a výchovy, která začíná už v děloze.

Jak tedy vypadá svět očima batolete? V tomto shrnutí se dozvíte, proč miminka snášejí česnek překvapivě dobře, jak se vlastně „dostanou“ k tréninku boxu a jaké příběhy nejraději poslouchají.

Představte si míč, který se kutálí z kopce. Gravitace ho táhne dolů, ale jeho dráhu mohou odklonit nebo změnit kameny, které mu stojí v cestě. Lidský vývoj funguje do jisté míry podobně. Základní směr našeho vývoje je dán geny, ale další faktory ho mohou pozměnit.

Už 18 týdnů po oplodnění jsou základní stavební kameny mozku lidského embrya vytvořeny podle posloupnosti určené našimi geny. Mozek nejprve vyvíjí struktury a funkce nezbytné k přežití, například řízení srdečního tepu. Složitější oblasti, které souvisejí s představivostí a pamětí, se formují později.

Geny také určují, jak spolu jednotlivé části mozku komunikují. Neurony se propojují, když geny v pravý čas a na správném místě spustí uvolňování chemických látek, které je k sobě „přitahují“.

Po narození však geny nejsou jediným faktorem vývoje. Mezi prvním a osmým rokem života vytvářejí děti zhruba dvojnásobek počtu neuronových spojení, než kolik je potřeba pro zdravé fungování mozku v dospělosti. Aby se z této „přebytečné“ sítě vytvořily efektivní dráhy pro myšlení, potřebuje mozek dítěte dostatek podnětů a péče.

Tato potřeba je zásadní – pokud děti nemají dostatek stimulace, spoje, které budou později potřebovat pro zdravý život dospělého, se rychle rozpadají. Psychiatrům je to známo už od čtyřicátých let, kdy René Spitz provedl srovnávací studii dvou skupin dětí. První skupinu tvořily děti, které vyrůstaly se svými matkami ve vězení, druhou děti, které byly matkám odebrány a umístěny do nedalekého ústavu.

Děti, které zůstaly s matkami ve věznici, se vyvíjely normálně – měly totiž dostatek péče a kontaktu. Děti v ústavu, které vyrůstaly bez blízkého lidského kontaktu a bez intelektuálně podnětné hry, však trpěly. Jejich neuronová spojení degenerovala a mnoho z nich mělo takové vývojové zpoždění, že ve třech letech ještě neuměly chodit ani mluvit.

Dnes existuje nepřeberné množství příruček plných rad, jak se chovat v těhotenství. Samozřejmě, každá matka i každé dítě jsou jiné, ale tato témata jsou důležitá. Těhotenství i porod jsou klíčové fáze lidského vývoje a chování matky v tomto období může mít celoživotní důsledky pro dítě.

Pravidelné pití alkoholu může u novorozenců způsobit mentální postižení. I volně prodejné léky, jako je aspirin, mohou mít na plod závažné dopady – například vyvolat vnitřní krvácení. Dokonce i častá konzumace kofeinu byla spojena se zvýšeným rizikem potratu. K tomu se přidává vliv stresu, který může přispět k předčasnému porodu. Doporučuje se také vyhýbat se saunám a horkým koupelím, aby se snížilo riziko neurologických vad u nenarozeného dítěte.

Těhotenství však není jediným obdobím plným doporučení a zákazů. I samotný porod má zásadní vliv na vývoj dítěte. Přestože je pro matku často velmi bolestivý, přirozený porod má pro novorozence řadu výhod. Během něj se v jejich mozku uvolňují stresové hormony, které jim pomáhají lépe se vyrovnat s novým prostředím a od samého začátku podporují rozvoj reflexů.

Porod je ovšem složitý proces a může dojít i k trvalému poškození mozku – například při poruše funkce placenty nebo nedostatku kyslíku. Dětská mozková obrna, soubor příznaků charakterizovaných poruchami hybnosti a držení těla, často vzniká právě v důsledku takových komplikací při porodu. Kognitivní postižení se pak často projeví až později v raném dětství, kdy se ukáže zpoždění v motorickém vývoji dítěte.