11 zákonů oblíbenosti

Naše životy v zásadě stojí na vztazích. Bez přátel a rodiny by to bylo dost těžké, že? Koneckonců jsme společenské bytosti. Co ale způsobí, že je vám někdo sympatický? A jak sympaticky působíte vy sami?

Tento text vás seznámí s jedenácti zákony oblíbenosti, které vám pomohou budovat smysluplné vztahy: autenticita, sebehodnota, vnímání, energie, zvědavost, naslouchání, podobnost, paměť a nálada, známé prostředí, dávání a trpělivost.

Dozvíte se mimo jiné, proč byste se při navazování kontaktů měli vzdát přístupu „jak si lidi získat“, co dělá dobrou otázku a proč je tak těžké být sám sebou v přítomnosti lidí, které nemáte rádi.

Většina našeho života závisí na vztazích. Ať už jsou pracovní, nebo osobní, vztahy nás podporují a propojují. Jak ale tato skutečnost souvisí s networkingem – pojmem, na který dnes narážíme v podnikatelském světě na každém kroku?

Naše sítě vznikají jako přirozený důsledek vztahů. „Networking“ tedy v podstatě jen popisuje způsob, jakým nové vztahy vytváříme. Jde o to, aby vám někdo byl sympatický – a aby i vy byli sympatičtí jemu.

Když navazujete kontakty, snažte se proto všímat si, co je na druhém člověku sympatické, stejně jako toho, co je sympatické na vás. Objevujte, co na ostatních stojí za obdiv, tím, že se jich ptáte – na jejich život, názory, přesvědčení, práci nebo koníčky – a opravdu jim nasloucháte.

Přestože je oblíbenost stejně rozmanitá jako lidé sami, základní principy jsou všude podobné. Lze je shrnout do jedenácti zákonů oblíbenosti, na které se nyní podíváme jeden po druhém.

Než začneme, je důležité mít na paměti, že navazování kontaktů vychází z upřímné touhy spojit se s druhými, nikoli jen z potřeby dosáhnout konkrétního výsledku. Někteří lidé dokonce na slovo „networking“ reagují negativně – vnímají ho jako nepříjemnou povinnost, kterou musí absolvovat, aby si naklonili ostatní. Není divu, že pokud vám networking připadá jako nutné zlo, těžko v sobě najdete motivaci se mu věnovat, natož dělat ho dobře.

Navzdory rozšířenému přesvědčení byste při navazování vztahu neměli mít v hlavě konkrétní „zisk“, který z něj chcete vytěžit. Když se s někým seznamujete, nemyslete především na to, co z toho budete mít. Místo abyste networking spojovali s transakcemi, zaměřte se na vytváření skutečných spojení. Prospěje to vám i lidem, s nimiž mluvíte.

Jediný způsob, jak působit sympaticky, je totiž být upřímný a autentický.

Každý z nás má jiný soubor postojů, přesvědčení, cílů a hodnot, ale autenticita je v zásadě pro všechny stejná: znamená být věrný sám sobě.

Jak ale poznat, jestli jsme autentičtí, nebo ne? Jedním z vodítek je, zda se v dané situaci cítíte nepříjemně. Být autentický je přirozené, zatímco neautenticita působí křečovitě.

Autenticita je většinou tak samozřejmá, že si jí ani nevšimnete – a právě proto se těžko definuje. Naopak, když autentičtí nejste, obvykle si to bolestně uvědomujete a cítíte se nepříjemně a vyčerpaně. Je to proto, že se nutíte nasazovat masku a chovat se jinak, než je vám vlastní.

To se často děje ve chvílích, kdy jste pod tlakem, abyste se chovali určitým způsobem – například když vám není sympatický člověk, s nímž mluvíte. Možná znáte situace, kdy si říkáte: „Tohohle člověka nemám rád, ale snažím se být milý,“ nebo „V téhle situaci je mi hodně nepříjemně, ale nevím, co s tím.“

V takových chvílích se lidé často snaží své skutečné pocity zakrýt přehnanou zdvořilostí – a ta bývá bolestně průhledná. Ať už k druhému člověku cítíte cokoli, je důležité zůstat autentický.

Místo falešného úsměvu zkuste přistupovat k lidem bez předsudků. Možná na nich objevíte něco, čeho si můžete vážit – třeba dovednosti v oblastech, kde vy sami silní nejste. Nebo ve vás jejich chování může vzbudit soucit.

Takové mentální cvičení vám pomůže získat nový pohled na to, jak s daným člověkem jednat autenticky. Pamatujte: když se vědomě snažíte hledat na situaci nebo na člověku to dobré, vede to k upřímnějšímu a produktivnějšímu kontaktu.