#Změňte svou práci

Pokud jste pracující matka, dobře znáte ta zdánlivě nemožná rozhodnutí. Můžete se soustředit na kariéru – ale to znamená méně času s dítětem. Nebo dáte přednost rodině, jenže všichni víme, jaké to může mít následky: nižší příjem a často i kariérní stagnaci.

Když stojí před takovou volbou, řada žen je v pokušení kariéru úplně opustit. Co kdyby ale existovala lepší možnost? Co kdybyste svou kariéru mohly „upcyklovat“ – tedy znovu ji promyslet, oživit a přetvořit?

Právě s tím vám tyto úryvky pomohou. Představí vám model PROPEL, který vás podpoří v hledání lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a pomůže vám vybudovat kariéru, jež bude přizpůsobená vašemu soukromému životu, ne naopak.

V tomto shrnutí se dozvíte mimo jiné:

• jak se zbavit úkolů s nízkou přidanou hodnotou,
• jak nastavit hranice, abyste zvládaly „přetékání“ práce do soukromí,
• a jak může úprava práce dodat vašemu životu větší smysl.

Dnes už není jednoduché od práce uniknout. Pokud toto čtete, máte přístup k chytrému telefonu nebo počítači – a to znamená, že jste k zastižení. A co víc, váš zaměstnavatel to ví také. Ať jste kdekoli a děláte cokoli, můžete dostat telefonát, e‑mail nebo zprávu.

Říct, že hranice mezi pracovním a osobním životem se rozmazala, je slabé slovo. U mnoha lidí prakticky zmizela. V takovém prostředí vzkvétá obraz „ideálního pracovníka“ – obvykle muže, který má možnost dát práci přednost před vším ostatním.

Ale co všichni ostatní? Co lidé, zejména matky, které svou práci berou vážně, ale mají i jiné priority?

Klíčové poselství této kapitoly zní: Za rovnováhu mezi prací a osobním životem nesete odpovědnost především vy sami.

Firemní kultura často ztěžuje život hlavně ženám. Většina z nich ve skutečnosti vykonává dvě práce: tu „od devíti do pěti“, za kterou jsou placené, a skrytou „druhou směnu“ – veškerou neplacenou domácí práci, která na ně obvykle padá. Pro pracující matky je to ještě náročnější. Často se musí rozhodovat mezi profesními ambicemi a rodičovskými povinnostmi.

V takové situaci je lákavé si povzdechnout a dát si od kariéry pauzu – což ale obvykle znamená trvalý pokles celoživotních příjmů.

Nabízí se tedy práce na částečný úvazek. Jenže pro mnoho žen se z ní v praxi stane stejný objem práce vměstnaný do menšího počtu hodin. Studie profesorky Clare Kelliher a doktorky Deirdre Anderson z Velké Británie ukázala, že zaměstnanci, kteří si zvolili flexibilní pracovní dobu, ve skutečnosti často zažívali vyšší pracovní zátěž. A i když jsou firmy ochotné určitou flexibilitu umožnit, jen zřídka dávají jasné pokyny, jak práci zvládnout za kratší čas.

Naštěstí se tradiční firemní paradigma začíná měnit. Zaměstnavatelé si postupně přiznávají, že staré způsoby už nefungují tak dobře. To ale neznamená, že za vás automaticky vyřeší vaše potřeby.

Abyste mohli z této změny těžit, potřebujete mít jasno v tom, čeho chcete dosáhnout, být své vizi skutečně zavázaní a mít odvahu říct si o to, co potřebujete. Počítejte s tím, že se při tom můžete cítit zranitelně – vystupujete ze své komfortní zóny. Nezapomínejte však: tím, že si řeknete o profesionální podmínky a zdroje, které potřebujete, se stáváte vzorem pro generace žen, které přijdou po vás.

Neexistuje žádný jednoduchý recept na ideální rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Každý jsme jiný a to, co funguje vám, nemusí fungovat někomu jinému.

Možná chcete mít práci a domov jasně oddělené. Nebo vám naopak vyhovuje tyto dva světy propojovat – někdy pracovat v kanceláři, jindy z domova.

Najít způsob, jak chcete k práci přistupovat, vyžaduje poctivé zamyšlení nad vašimi hodnotami a přáními. Vyplatí se to ale. Svoji práci můžete „upcyklovat“ jen tehdy, když máte jasno ve svých preferencích – a právě ty tvoří první krok modelu PROPEL.

Hlavní poselství této kapitoly zní: Prvním krokem k upcyklaci vaší práce je mít jasno v tom, jaké máte preference v oblasti práce a osobního života.

Pokud dáváte přednost oddělení práce a rodiny, zvažte, co má v dané životní fázi přednost. Může se ukázat, že mateřství vaše priority zásadně změnilo – a tuto změnu je potřeba promítnout i do vašeho pracovního života.

Pokud vám naopak vyhovuje integrace, musíte si nastavit jasné hranice mezi prací a rodinou. Nenechte pracovní e‑maily narušovat společnou večeři a stejně tak nedovolte, aby vás děti vyrušovaly během důležitých telefonátů s klienty.

V praxi však většinou platí, že to, co „přetéká“ z práce do soukromí, má na náš osobní život horší dopad než opačně. Výzkumy ukazují, že to může vést k manželským konfliktům i k psychickému vyčerpání.

Jak tedy tuto hranici účinně řídit? Jednou z možností je vytvořit si přechodové „koridory“, které vám pomohou přepnout z pracovního módu. Po odchodu z kanceláře si například dopřejte čas na cvičení, zavolejte příteli nebo v klidu připravte večeři. Nejde o „lenošení“, ale o nezbytný a obnovující přechod.

A pak je tu ještě „slon v kapse“: naše mobilní zařízení. Protože nám pípají celý den, většina lidí má problém se od práce skutečně odpojit. Neustálé zapojení ale přispívá k trvalému stresu.

Jedním ze způsobů, jak se s tímto „mini‑slonem“ vypořádat, je nastavit si mikrohranice. Zkuste si například oddělit pracovní a osobní e‑mailové účty. Nebo si v určitých časech vypínejte notifikace. Výzkum z Carnegie Mellon University ukázal, že vypnutí upozornění byť jen na jeden den vedlo k menšímu rozptylování a vyšší produktivitě.

Kde podle vás leží ideální rovnováha mezi pracovním a osobním životem? A jak dobře své hranice skutečně dodržujete? Ať už se rozhodnete jakkoli, nejdůležitější je, že volíte vlastní cestu – místo abyste s pocitem křivdy jen ustupovali požadavkům okolí.

Ideální rovnováhy dosáhnete tehdy, když váš osobní růst podporuje jak práce, tak i aktivity mimo ni.